Operation Flashpoint: Resistance

Děj se odehrává 3 roky před událostmi původní kampaně. Sovětská armáda obsazuje ostrov Nogova, kde žije také Viktor Troska. Ten má zkušenosti ze speciálních jednotek, ale již nechce bojovat. Je však kontaktován veliteli protisovětského odboje, kteří žádají jeho pomoc. Viktor to odmítne, ale okolnosti jej donutí změnit postoj a on se nakonec k partyzánům připojí. Následně se stane vůdcem odboje proti okupantům. Ačkoliv Viktor nevěří, že je možné vyhrát, povede se mu zasadit nepřátelům řadu těžkých ran a k odboji se začne přidávat více lidí a navíc partyzáni získají pomoc od NATO, které je zásobí zbraněmi a municí. Navíc se do boje zapojí jednotka amerických speciálních jednotek vedená Viktorovým přítelem Jamesem Gastovskim. Nakonec se povede Sověty zatlačit na nogovské letiště, ale sovětský velitel Guba se rozhodne zde připravit bombardéry, které mají ostrov zničit napalmem. Viktor je nucen k zoufalému útoku na letiště a povede se mu zničit bombardéry. Je však pravděpodobně zabit, poté co je obklíčen Sověty. Ti jsou následně z ostrova vyhnáni po zásahu jednotek NATO, které přišly partyzánům na pomoc.

Hlavní postavy hry:[1] [2]

• Viktor Troska – hlavní hrdina kampaně a vůdce nogovských partyzánů. V minulosti byl příslušníkem speciálních a jednotek, ale je už unaven boji. Po odchodu z armády se vrátil na rodný ostrov Nogova, kde se ujal funkce soudce. Tu vykonával až do invaze. zpočátku se nechtěl k odboji přidat, ale neměl na vybranou. Pod jeho vedením jsou partyzáni poměrně úspěšní a daří se jim nepřátele porážet. Viktorovi se stupňuje nenávist k okupantům a poté co je zabita jeho milovaná Liz, se rozhodne Sověty nadobro vyhnat. To se mu téměř podaří, ale nakonec musí sám zaútočit na letiště v poušti, kde Sověti chystají bombardéry k úplnému zničení ostrova. Bombardéry se mu podaří zničit a zachrání tak svou vlast, ale sám umírá.
• Alexandr Vasiljevič Guba – sovětský plukovník, který vede jednotky okupující Nogovu. Je velmi krutý a nebojí se páchat zločiny proti civilnímu obyvatelstvu. Nakonec z Nogovy uniká po porážce svých jednotek. Objevuje se i v původní Operaci Flashpoint, kde vede své jednotky proti Američanům.
• Geronimo – druhý nejvyšší velitel partyzánů. Je také jedním ze zakladatelů odboje. Na konci přišel Viktorovi na pomoc při útoku na letiště.
• Tasmánský čert – informuje rádiem partyzány o činnosti Sovětů a nabourává se do oficiálního vysílání. Na konci je pravděpodobně odhalen a zlikvidován Sověty
• Gabriel – původní vůdce partyzánů a zakladatel odboje. Nevěřil, že je dostatečně schopný, aby úspěšně vedl partyzány. Snažil se přemluvit Viktora, aby se přidal k odboji, ale neúspěšně. Byl zabit brzy poté co se Viktor k partyzánům konečně přidal.
• Stojan Jakotyč – člen odboje, který působí ve Viktorově jednotce. Později je zabit při potyčce se spolubojovníkem.
• James Gastovski – příslušník amerických speciálních jednotek, který pomáhá partyzánům v boji proti Sovětům. Zná se s Viktorem z dřívějška a jsou dobrými přáteli. Je také jedním z hlavních hrdinů původní Operace Flashpoint.

Datadisk do hry přidává nový ostrov Nogova. Ten značně připomíná české prostředí a obce zde mají česká jména. Některé se jmenují podle existujících obcí (Lipany nebo Petrovice), jiné, jako například Vidlákov) jsou pojmenované spíše vtipem. Dále jsou do hry přidána nová vozidla, zbraně a výstroj. Taktéž je nově umožněno vkládání zbraní do vozidel a beden v editoru. Došlo také k zlepšení grafiky a multiplayeru.[3]

• Kampaň byla inspirována Invazí do Československa v roce 1968.
• Nejde o první datadisk pro Operaci Flashpoint. Prvním byl datadisk Red Hammer. Ten však vytvořilo vydavatelské studio Codemasters.[7]
• Jméno postavy Stojana Jakotyče je odkazem na divadelní hru Akt.[8]
• Původně se hra měla jmenovat Operation Flashpoint Outrage.[8]
• Nogova není, na rozdíl od ostatních ostrovů v Operaci Flashpoint, zmenšeninou skutečného ostrova, ale nově vytvořený ostrov.[9]

Resistance bylo kladně přijato kritikou. Například časopis Computer Gaming World o něm řekl, že jej Codemasters mohla klidně prodat jako samostatné pokračování původní hry. Samotní hráči Resistance hodnotili lépe než původní hru.[10][11][12][12]