Ondřejský hřbitov

Hřbitov byl založen jako náhrada původního staroondřejského hřbitova (Hřbitova svatého Ondřeje), který byl v té době už přeplněný.[1] Tento starý hřbitov se nacházel na Heydukově a Hollého ulici v Bratislavě.[5][1]

V roce 1966 zde bylo evidováno 15 000 náhrobků.[1] V dobách socialismu, tedy po roce 1948, však hřbitov začal postupně chátrat.[1][6]

V letech 1976 – 1980 se uskutečnila rekonstrukce hřbitova, jejímž cílem bylo přeměnit hřbitov na městský park, ale měla spíše negativní dopad. Při této rekonstrukci byl zmenšen počet náhrobních kamenů a krypt (mnohé z nich byly zničeny, včetně jejich podzemních částí), byl částečně zbourána obvodová zeď a na některých místech nahrazena betonovou zdí, ve které se nacházejí zamřížované otvory. Rekonstrukce se dotkla i rostlinstva na hřbitově – mnohé stromy a okrasné dřeviny byly poraženy. Následkem těchto úprav bylo to, že na hřbitov pronikal více dopravní hluk.[1][6]

Na území hřbitova se nachází řeckokatolický Chrám Povýšení vznešeného a životodárného kříže. Postavil ho v roce 1861 projektant I. Feigler ml. a původně to byla Kaple svatého Ondřeje. Autorem mnoha náhrobků na hřbitově je sochař A. Rigel.[1][5]

Architektonické provedení jednotlivých hrobů, krypt a náhrobků je odlišné. Část z nich byla postavena ve stylu novorenesančním, část ve stylu novogotickém a také zde najdeme i klasicistní prvky.[1]

Na hřbitově je pohřbeno mnoho významných lidí – nacházejí se zde hroby a krypty šlechtických rodů a měšťanů, představitelů vrchnosti města, světských i duchovních představitelů, obyvatel města, vojenských velitelů a uherských důstojníků, různých známých osobností města a také hodnostářů monarchie.[1]

Seznam některých významných a známých lidí, kteří zde jsou pohřbeni.[1][5][7][8]

• Ján Melkovič (1939 – 2004), herec
• Július Satinský (1941 – 2002), herec
• Rudolf Mandera (1884 – 1968), bratislavský podnikatel a řezník, stavitel prvního bratislavského mrakodrapu ("Manderlák")
• Ignác Lamar (1897 – 1967), známý pod jménem Schöner Náci (jeho ostatky sem byly převezeny v roce 2007 z obci Lehnice [9])
• Alexander Albrecht (1885 – 1958), hudebník
• Vavro Šrobár (1867 – 1950), lékař a politik
• Ferko Urbánek (1858 – 1934), spisovatel, dramatik, úředník
• Ignác Gessay (1874 – 1928), novinář a politik
• Johann Nepomuk Batka mladší (1845 – 1917), městský archivář, hudební vědec a kritik[10]
• Eduard Majsch (1841 – 1904), malíř interiérů a zátiší
• Ferdinand Martinengo (1821 – 1895), první organizátor Prešporského hasičského sboru a zakladatel gymnastických spolků
• Biskup Jácint Rona (1814 – 1889), učitel Kossuthových synů v Londýně a prince Rudolfa ve Vídni, vychovatel velkokněžny Valérie
• Jakub Palugyai (1819 – 1886[11]), slavný hoteliér a vinař
• Jozef Danielik (1821 – 1886), akademik a autor několika významných knih
• Eduard František Xaver Kozicz (1829 – 1874), fotograf a malíř
• Jozef Kumlik (1801–1869), varhaník, dirigent a hudební skladatel
• Karol Jetting (1730 – 1790), úředník, cestovatel a diplomat, "bratislavský Robinson"
• Jozef Szlávy (?), Bývalý strážce koruny a ministerský předseda
• Hrabě Štefan Esterházy (?), Prešporský hlavní župan
• Pavel Csato (?), Člen Akademie Marie Terezie a Kisfaludyho společnosti
• biskup Ferdinand Knauz (?), Čestný člen Akademie Marie Terezie
• Jozef Könyöky (?), Autor díl o archeologii a první organizátor městského muzea
• Alexander Vutkovich (?), Profesor akademie, spisovatel a novinář
• Ľudovít Marton (?), Umělecký kovář
• Gyorgyi Kovács (?), Hlavní městský lékař, zasloužil se o postavení první dětské kliniky v Bratislavě
• Michal Kováč (1930–2016), první prezident Slovenské republiky po rozpadu Československa
• Felicián Jozef Môcik (1861–1917), františkánský řeholník, varhaník a sbormistr, jeden z prvních učitelů Franze Schmidta