Ondřej Boháč

Ondřej Boháč pochází z Prahy, vyrůstal na Vinohradech se čtyřmi sourozenci, později žil ve Vršovicích a na Žižkově.[3] Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy vystudoval geografii.[4][5] Od roku 2006 pracoval jako student na pražském magistrátu ve funkci koordinátora GIS,[6] posléze se v roce 2011 stal poradcem prvního náměstka primátora Tomáše Hudečka, a když se tento stal v roce 2013 pražským primátorem, stanul Boháč ve funkci ředitele kanceláře primátora.[4] V roce 2015 se stal zástupcem ředitele IPR a následně byl v prosinci 2016 jmenován šéfem institutu (již od září byl po odvolání Petra Hlaváčka pověřen řízením), funkce se ujal v roce 2017.[2][4][6]

Ondřej Boháč stojí u zrodu Pražských stavebních předpisů[3] a inicioval i vznik Centra architektury a městského plánování (CAMPu).[7]

Ondřej Boháč též přispěl mezi jinými do knihy Návrat P. Josefa Toufara do Číhoště po 65 letech o Josefu Toufarovi od Miloše Doležala.[8]

V roce 2020 společně s reportérem Jankem Rubešem vytyčil patníky u tzv. Pražských pólů – extrémních bodů území Prahy.[9]

Ondřej Boháč je římský katolík, byl pokřtěn v kostele sv. Havla, jeho o čtyři roky starší bratr Filip Boháč, se kterým si jsou velmi podobní, je dominikánským knězem.[10][5] Ondřej Boháč od mládí navštěvoval týnskou farnost a kostel sv. Havla.[5] Boháč je také členem skautů Evropy, jeho přezdívka je Vořech.[5][11] Působil v občanském sdružení Oživení a dnes je též zvoníkem v chrámu Matky Boží před Týnem a v dalších čtyřech kostelích, zvonit začal již ve svých čtrnácti letech.[4][12][5][13] Jeho koníčkem je horolezectví.[3][5] Ondřej Boháč je ženatý a má děti, podle jeho slov mu křesťanská víra pomáhá v těžkých situacích.[5]

V dubnu 2016 byl přímým účastníkem incidentu na Pražském hradě, kdy účastníkům skautské mše nebylo umožněno zazpívat na nádvoří českou státní hymnu.[14]