Omítkářský talíř

Omítkářský talíř nebo též maltový talíř je ruční kruhový omítkářský zásobník na maltu s rukojetí.

Náčrt omítkářského talíře
Snímek omítkářského talíře. Průměr tohoto exempláře je 320 mm.
Odlišná verze omítkářského talíře, pracovní plocha je rovná

Zedník jej drží v levé ruce zespodu za rukojeť talířem vzhůru. Zednickou lžicí, kterou drží v pravé ruce, nabere z kolečka do talíře potřebné množství malty, tu si pak z talíře nabírá a nahazováním omítá zeď nebo strop.

Stejnou funkci dnes na stavbách obvykle zastává zednické hladítko.

Popis

Omítkářský talíř se skládá z dřevěné rukojeti a plechového talíře ve tvaru nízkého kužele, který je k rukojeti upevněn za svůj vrchol. Dřevěná rukojeť je shodná s dřevěnou rukojetí velkého pilníku. Samotný talíř má tvar kužele, který tvoří mělkou nádobu s nízkým olemováním (kužel menšího vrcholového úhlu). Má průměr 320 až 400 mm, výška kužele je cca 30 mm, je zhotoven z plechu 0,7 mm.

Použití

Použití je velmi všestranné. Nabranou maltu je možno stlačit. Např. do vrstvy 2 cm. Pak je možno zednickou lžící nabírat vždy stále stejné množství malty a nahazovat ji např. mezi dvě dřevěné lišty. Při omítání dřevěného stropu do rákosu je omítkářský talíř pod nahazovaným místem a veškerá odpadlá malta padá zpět na talíř, vzniká minimální odpad. Při nahazování říms nebo ozdobných prvků z malty má zedník větší zásobu malty a nemusí ji stále doplňovat a shýbat se nad kolečko s maltou. Práce s ním je rychlá a pohodlná.

Nevýhodou talíře je, že namáhá krční páteř a nemůže s ním pracovat člověk, kterého často bolí záda.

Dříve byl mnohem více používán, naposledy v letech padesátých, kdy zednické čety socialistických úderníků potřebovaly vysoké výkony, aby překonaly normy. Dnes už ho jen vzácně nějaký zedník používá, protože není zvyklý na jeho přednosti. V době strojních omítaček je už spíše muzejním exponátem a patří do muzea zednictví.

Související články

Literatura
  • Jaroslav Kohout, Antonín Tobek; Zednictví Tradice z pohledu dneška; GRADA 1998; ISBN 80-7169-653-6

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.