Oleg Blochin

Oleg Blochin (ukrajinsky Олег Володимирович Блохін, Oleh Volodymyrovyč Blochin * 5. listopadu 1952, Kyjev, Ukrajinská SSR - dnes Ukrajina) je bývalý ukrajinský fotbalista, sovětský reprezentant, bývalý ukrajinský politik (dvakrát zvolen do ukrajinského parlamentu) a fotbalový trenér.

Oleg Blochin
Narození5. listopadu 1952 (69 let)
Kyjev
Povolánífotbalista, fotbalový trenér a politik
Oceněnímistr sportu SSSR mezinárodní třídy
zasloužilý mistr sportu SSSR
Řád knížete Jaroslava Moudrého V. třídy
Řád knížete Jaroslava Moudrého IV. třídy
Řád knížete Jaroslava Moudrého III. třídy
… více na Wikidatech
Politická stranaKomunistická strana Sovětského svazu
ChoťIrina Deriugina
DětiIreesha
RodičeVladimir Blokhin a Catherine Adamenko
Funkceukrajinský poslanec (1998–2002)
ukrajinský poslanec (2002–2006)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Fotbal na LOH
LOH 1972 SSSR
LOH 1976 SSSR
Pohár vítězů pohárů
1974/1975 FK Dynamo Kyjev
1985/1986 FK Dynamo Kyjev
Superpohár UEFA
1975 FK Dynamo Kyjev

Klubová kariéra

Celá jeho hráčská kariéra je spojena s Dynamem Kyjev, kde působil v letech (1969–1988). Odehrál 433 zápasů, ve kterých vstřelil 211 gólů. Svoji hráčskou kariéru zakončil v druhodivizním Vorwärts Steyr s bilancí 41 zápasů a 9 gólů a v kyperském Aris Limassol, zde se čísla zastavila na 22 zápasech a 5 gólech .

Ve své době patřil mezi nejrychlejší hráče, dokázal zaběhnout 100 m za 10,8 s.

Reprezentační kariéra

Reprezentační kariéru zahájil v roce 1972. Poslední zápas odehrál jako 36letý v roce 1988.

Jako reprezentant Sovětského svazu nastoupil celkem sedmkrát proti týmu bývalého Československu a vstřelil 2 góly. V živé paměti zůstává památné utkání 29. listopadu 1981. Československá reprezentace tehdy remizovala v Bratislavě se SSSR 1:1, což jí v posledním utkání kvalifikace posunulo na mistrovství světa do Španělska. Sověti měli před zápasem jistý postup a bratrské pomoci sousedovi z východního bloku se příliš nebránili. Dokumentoval to tenkrát i Blochin, který neskrýval zděšení, když ve 14. minutě na těžkém terénu střelou zdálky zaskočil brankáře Zdeňka Hrušku. Jenže Rostislav Vojáček za dalších dvacet minut zblízka vyrovnal a pak už zápas v klidu dospěl k potřebné remíze.

V reprezentaci SSSR sehrál 101 zápasů a vstřelil 35 gólů.

Trenérská kariéra

Úspěchy
  • mistr Vyšší ligy SSSR 1971, 1974, 1975, 1977, 1980, 1981, 1985, 1986
  • vítěz Sovětského fotbalového poháru 1974, 1978, 1982, 1985, 1987
  • vítěz Superpoháru UEFA 1975
  • vítěz PVP 1974/75, 1985/86
  • vítěz Zlatého míče 1975 [1]
  • Fotbalista roku SSSR 1973, 1974, 1975
  • Fotbalista roku Ukrajiny 1972, 1973, 1974, 1975, 1976, 1977, 1978, 1980, 1981
  • král ligových střelců SSSR 1972, 1973, 1974, 1975, 1977
  • nejlepší střelec Poháru vítězů pohárů 1986
  • nejlepší ukrajinský fotbalista minulého století
  • člen UEFA Jubilee 52 Golden Players.[2][3]

Odkazy

Reference
  1. European Footballer of the Year (Ballon d'Or), RSSSF.com, cit. 25. 3. 2013 (anglicky)
  2. Golden Players take centre stage, UEFA.com, citováno 27. 11. 2013 (anglicky)
  3. The UEFA Jubilee 52 Golden Players, RSSSF.com (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.