Oldřich Kapler

Ač dokumenty uvádějí, že se narodil 29. prosince, na svět přišel až 30. prosince před 2. hodinou ranní, v č.p. 43 na Malém rynku. Byl pokřtěn strýcem páterem Karlem Tirayem.

Malý Ola se přestěhoval na Drůbeží trh do sousedství strýčka pátera Karla, který tam bydlel se sestrou Julií, neteří a matčinou sestrou Lídou. Vzdělaná rodina dala směr jeho dalšímu životu. Ještě před tím, než uměl číst, poznával díky strýčkovi v knihách a herbářích Polívky, Mikana, Exlera a Noska mnoho rostlin a živočichů. Tetičky učitelky jej zasvětily do umění kresby tužkou, uhlem i perem. Vše co viděl, srovnával s tím, co už znal, poznamenal si to i nakreslil a tomuto způsobu studia přírody zůstal věrný po celý život. Doma měl stále v nádržkách ze sklenic nějaké živočichy, čolky, mloky, larvy a housenky a s tím vystačil až do měšťanky. Tam se jej ujal velice dobrý učitel Alois Švarc, který jej nechal v přestávkách i po vyučování bádat v kabinetu, kde i mnoho přírodnin a školních pomůcek opravil, přerovnal, zařadil do systému či i přepreparoval, bylo-li třeba. Tam také poprvé poznal krásy života vyhynulého – paleontologie.

V roce 1931 ukončil měšťanku a odešel do učení na vodoinstalatéra u Františka Žáka v Brně. Přesto prolézal Stránskou skálu a usazeniny v Židlochovicích a stal se „renomovaným“ dodavatelem zkamenělin do Zemského muzea, kam nálezy donášel už vypreparované a mnohdy i určené.

Po vyučení v krizovém roce 1934 rozšířil řady nezaměstnaných, ale díky tomu, že jeho znalosti a dovednosti se dostávaly do povědomí, dovolili mu v ivančické měšťance i v jiných ústavech za drobný peníz zpracovat sbírky zkamenělin a recentních měkkýšů. Při jejich určování se seznámil s mnoha učenci ze Zemského muzea v Brně. Zpracoval přes 200 druhů zkamenělin včetně několika diluviálních kostí, když zpracování ramenní kosti prehistorického desmana ze Stránské skály mu už zajistilo určitý věhlas. Mohl studovat muzejní knihy a sbírky, a stále se tak zdokonalovat.

V roce 1935 podal žádost o přijetí za volontéra při Zemském muzeu, ale až po dvou letech, na žádost profesora Dr. Karla Absolona, byla na zasedání zemského výboru projednána s rozhodnutím, že bude přijat hned, jakmile to finance dovolí. Tak zatím mnohdy i bezplatně zpracovával přírodniny v muzeu v Ivančicích i na různých školách.

Při těchto činnostech stále pracoval i na svých zoologických „projektech“, byl i několikrát požádán různými spolky o přednášku (např. pro spolek Pterophylum či Naturfreunde), kde přednášel i německy, kterýžto jazyk se z měšťanské podoby doučil samostudiem na velice slušnou úroveň. Začal studovat vodní živočichy žijící v kalužích, zejména lupenonohé bezobratlé. Seznámil se s profesorem Brunem Valouškem z mužského učitelského ústavu a k jedné jeho práci nakreslil názornou tabuli 75 kreseb terciérních dírkovců. Naučil se odchovávat různé živočichy z přineseného bahna z kaluží. O lupenonohých z vlastních chovů a pozorování sestavil svůj první článek pro časopis „Vesmír“.

V roce 1937 nastoupil Oldřich Kapler vojenskou prezenční službu u 5. leteckého pluku jako palubní radista. Při kurzu radistů v Kutné hoře stačil probádat temnější křídové útvary, za pobytu v Hradci Králové studoval hydrobiologii, v Kuchyni u Malacek zkoumal i místní step. To už také publikoval a po jednom příspěvku do „Přírody“ si jej pozval profesor Absolon a nabídl mu možnost studií v jeho knihovnách. Od té doby mu rovněž korigoval jeho články.

V roce 1939 nastoupil na místo kustoda přírodnin v krajinském, dnes městském muzeu v Ivančicích, kde několik let zpracovával a třídil přírodovědný materiál. Tam zůstal až do nasazení do Reichu. Ani totální nasazení u říšských drah, hrůzy války neuhasily jeho badatelskou činnost. Zaznamenával vše, co viděl jak ve Štětíně, na pobřeží Baltu, hledal a nacházel živočichy zalité v jantaru.

V Německu potkal i svou budoucí ženu, Polku, Hanku Kocieckou. Přežili těžká bombardování i útrapy válečných přesunů, rozdělení i trvalé odloučení před koncem války, kdy se jeho žena vrátila do Polska, aby pečovala o svého ochrnutého otce. Stále si psali, pokud to válka dovolila, ale sešli se až poté, co skončila. To už paní Růžena Kaplerová bydlela v Brně, kde měla v nájmu cukrárnu. Otec Raimund zůstal v Ivančicích, kde pečoval o svou nemohoucí sestru Pepinu.

Oldřich pak začal pracovat ve Slezském (Zemském) muzeu v Opavě, které bylo totálně zničené stejně jako Opava sovětskými vojsky při dobývání Ostravy. Jako muzejní zřízenec s několika dalšími prohrabával sutiny, vše použitelné a opravitelné shromažďovali v jediné místnosti se střechou, kde vše čistil, třídil, znovu popisoval a ukládal do zachovalých muzejních skříní. Tak činil až do převratu, kdy ještě stihl s Edmundem Reitterem, světoznámým entomologem z Opavy, uspořádat výstavu "Barevná krása motýlů". Také absolvoval preparátorský kurz v Praze a postoupil na místo řádného preparátora Slezského muzea. Jeho největším preparátorským počinem se stala rekonstrukce prehistorického ptáka Archaeornis siemensi, sestrojená z peří a částí těl soudobých ptáků.

Po roce 1947 byl z muzea vyhozen. Nastoupil jako svářeč po zaškolení do VŽKG – Vítkovických železáren Klementa Gottwalda. Ve volných chvílích a o nedělích prolézal na kole okolí Opavy, lovil v kalužích, kopal v lomech a na odkryvech, v opavských sádrovcích a sepisoval, porovnával a studoval. Na cestu už brával i postupně své čtyři syny. Odchod z muzea jej velice mrzel. Práce v továrně však byla daleko více finančně zajímavá. Jeho druhorozený syn Oldřich se později stal zdatným entomologem, také samoukem, při práci stavebního technika. Oldřich starší zase začal publikovat, o své poznatky se dělil s lidmi i v periodikách a to už nejen o přírodě. Zajímal se živě o dění ve svém okolí, nebál se i kritických glos, pokud je tehdejší tisk dovolil otisknout. Publikoval v Živě, Vesmíru, v denním tisku, vydával turistické průvodce po oblastech, kam posílaly své zaměstnance odbory VŽKG (Hvar, Krka, Rumunsko a.p.).

V roce 1969 napsal knihu: Klíč k určování čsl. vodních plžů, kterou vydal Český svaz chovatelů. Za četné zlepšovací návrhy byl oceněn stříbrným a zlatým odznakem VŽKG. Když onemocněl tuberkulózou, léčil se v Paskově u Karviné a u své ženy.

Po sametové revoluci začal Oldřich Kapler pracovat jako vedoucí přírodovědného kroužku při Stanici mladých přírodovědců v Opavě. Postavil tam ptačí voliéru a po získání vedení pro projekt mořského akvária i kroužek mořské akvaristiky. Za svou práci získal vyznamenání ministra školství – „Vzorný pracovník ve školství“. Rovněž byl doživotním Čestným členem Svazu ochránců přírody.

Na jedné z cest po Řecku se mu podařilo najít nový druh kovaříka, který nese jeho vědecké jméno: Lacon kapleri[1]

O životě pod mořskou hladinou napsal svou druhou knihu. Populárně naučnou metodou zde představil vše, co je možné vidět v pobřežních vodách moří kolem Evropy, jak exponáty dopravit živé domů, jak zařídit mořská akvária a jak se o ně starat, a vše doplnil vlastními kresbami a ilustracemi odborníků ilustrátorů.

Oldřich Kapler odešel uprostřed rozdělané další knihy a spousty neutříděného materiálu 4. března 1998 ve věku 83 let.

Bibliografie Oldřicha Kaplera obsahuje více než 300 položek – jde o články, zprávy a populárně-vědné úvahy publikované v časopisech (Akvaristické listy, Vesmír, Živa, Příroda, Akvárium terárium, Časopis Slezského Muzea v Opavě, Entomologické listy aj.), ve sbornících, ročenkách a v novinách. Některé jeho články byly publikovány i v zahraničí a nebo z nich bylo hojně citováno.

• 1936 Bruno Valoušek: Foraminifery ve škole: Oldřich Kapler – kresba dírkovců. Příroda, XXIX, č. 3-4, Brno
• 1936 Bruno Valoušek a Oldřich Kapler: Ze života lupenonohého korýše Kalnice, Leptestheria Dahalacensis Rüppel. Příroda, XXIX, č. 9, Brno
• 1938 K nové situaci na jižní Moravě. Příroda, XXXI, č. 9, Brno
• 1938 O. Kapler a Vil.Gross: Vzácné přírodniny ivančického kraje. Ročenka MS v Ivančicích 1938
• 1939 Příspěvek ku statigrafii oncophorových vrstev okolí ivančicko-oslavanském. SKPB 1939 Brno, XXI, 113-115
• 1939 Ze života lupenonožců (Euphyllopoda) I.. Příroda, XXXII, č.2, Brno
• 1939 Mořští živočichové ve sladkých vodách. Ročenka MS v Ivančicích, 1939
• 1939 Vzácný nález zkamenělé perly v Oslavanech, Ročenka MS v Ivančicích, 1939:1-4
• 1939 K operacím ploštěnek. Příroda, XXXII, č.7, Brno
• 1939 Máte na zřeteli naši přírodu? AL XIII/9, 89-92, Praha
• 1939 Vzácný výskyt kormorána Phalacrocorax carbo L. na Ivančicku. Příroda, XXXII, č. 9, Brno
• 1939 Pro zájemce z řad zoologů. Triops cancriformis, Příroda, XXXII:276
• 1940 Ze života lupenonožců (Euphyllopoda) II. Příroda, XXXII, č.2, 34-38, 1-7, Brno
• 1940 Zpráva kustoda přírodopisných sbírek za rok 1939. Ročenka MS v Ivančicích, 1940
• 1940 Nová zkušenost s jarní vodní faunou. Příroda XXXIII, č. 5, Brno
• 1940 Přesazování našich rostlin do akvaria. AL, XIV, č. 5
• 1940 Krasová jeskyně přestěhovaná do akvaria. AL XIV, č. 6
• 1940 Mořský plž v Dyji. AL XIV, č. 7
• 1940 Nová zkušenost s jarní vodní faunou - dodatek. Příroda XXXIII, č. 7, Brno
• 1940 Příspěvek ke studiu onkoforových vrstev okolí ivančického. Příroda, XXXIII, č.7 Brno
• 1940 Ze života lupenonožců (Euphyllopoda) III. Příroda, XXXIII, č.10, 293-296, Brno
• 1940 K výskytu kobylky Ephippiger vitium Serv. na Moravě, Entomol. listy, 3:40
• 1940 Mají hadi hypnotickou sílu? AL XIV, č. 10
• 1940 Pijavka lékařská. AL XIV, č. 11-12
• 1940 Nová naleziště praménky rakouské Bythinella austriaca Frfld. na Moravě, Příroda XXXIII:30-31
• 1940 K výskytu kobylky Ephippiger vitium Serv. na Moravě, Příroda XXXIII:14-16
• 1941 K rozšíření kobylky Ephippigera vitium Serv. Na Moravě. Příroda, XXXIV, č.1, Brno
• 1941 Zpráva kustoda přírodopisných sbírek za rok 1940. Ročenka MS v Ivančicích, 1941
• 1940 Ze života lupenonožců (Euphyllopoda) IV. Příroda, XXXIV, č.9-10, 225-231, Brno
• 1941 Zpráva kustoda přírodopisných sbírek za rok 1941. Ročenka MS v Ivančicích, 1941
• 1943 Ze života lupenonožců známých z území Moravy. Příroda, XXXV, č.7, 167- 178, Brno
• 1945 Příspěvek k poznání tvorby krápníků. Příroda, XXXVII, č. 4, 117-120, Brno
• 1945 Třetihorní usazeniny v okolí Ivančic a Oslavan. Ročenka MS v Ivančicích, 1945
• 1947 Dr. E. Reitter a O. Kapler: Průvodce výstavou. ZM v Opavě jako 1. číslo „Drobných tisků“, 1947
• 1948 Pronikání třetihorního moře do Ivančické kotliny, Ročenka MS v Ivančicích, 1948:3-8
• 1950 O. Kapler a A. Švácha: K rozšíření kotvice vzplývavé Trapa natans L. ve Slezsku, Přír. Sb. ostrav. kraje, 11:372-373
• 1956 O. Kapler a F. Krkavec: Mykologické nálezy v opavských sadech, Přír. Sb. ostrav. kraje, 17:510-513
• 1956 Malakologické poznámky z prameniště Moravice, Přír. Sb. ostrav. kraje, 17:597-598
• 1956 Pilularia globulifera L., Živa, 4(1):29
• 1956 Sítina cibulkatá „tajemná neznámá“, Živa, 4(1):33-34
• 1957 Malakologické poznámky, Přír. Sb. ostrav. kraje, 18:151-152
• 1958 Mykologické nálezy v opavských sadech 2, Přír. Sb. ostrav. kraje, 19:311-312
• 1958 Předběžná zpráva o nové paleobotanické lokalitě nejmladšího kulmského horizontu na Opavsku, Přír. Sb. ostrav. kraje, 19:570-571
• 1959 Meduska sladkovodní, Živa, 7:20-23
• 1959 Návrh českého názvosloví akvarijních rostlin, Živa, 7:233-234
• 1959 Mé zkušenosti s našimi rybami v akváriu, AT, 2(1):4-5
• 1960 Ostravské naleziště medusky sladkovodní, Přírodov. čas. slez., 21:121-122
• 1960 Ze života škeblovky malé Leptestheria dahalacensis Rüppel, Čas. slez. Muz. (A), 9:101-110
• 1961 Nový nález pramenní fauny v okolí Opavy, Čas. slez. Muz., 10:144
• 1962 Vliv řasové potravy na vývoj a činnost gonád, Čas. slez. Muz., A, 11:29-32
• 1962 Albinismus a neotenie u žab, Živa, 10:36
• 1964 Dívali jste se na raky?, AT, 7(4):55-56
• 1965 Plži rodu Theodoxus a transport měkkýšů, Živa, 13(3):112-113
• 1965 Žábronožka solná Artemiasalina, AT, 8(6):91-92
• 1965 Jak často měnit vodu?, Živa, 13(4):154
• 1966 Výborné akvarijní krmivo, Živa, 14(6):229 1969 Klíč k určování čsl. vodních plžů, Český svaz chovatelů
• 1969 Návrh na konstrukci regeneračního filtru pro mořská akvária, AT, 12(2):51-53
• 1970 Lupenonožci všeobecně a Artemia salina zvlášť, AT, 13(3):83-84
• 1970 Návštěva u žabronožky severské, Žina, 18:186
• 1970 Rozšíření plže Viviparus contectus (Mill.) m. modestus (Kapler), Čas. slez. Muz., (A), 19:135-136
• 1971 K rozšíření zvířeny podzemních vod v okolí Hradce n. Mor., Čas. slez. Muz., 20:88
• 1971 Přeslička největší Equisetum telmateia Ehrb., Živa, 22:90
• 1971 Slunka stříbřitá Leucaspius delineatus AT, 14(5):138-139
• 1975 Kulmské odkryvy ve Slavkovském háji u Opavy, Čas. slez. Muz., (A), 24:85-88
• 1979 Akvaristika a Balt, Živa, 27(4):142-143
• 1979 Zrození medúzy, Živa, 27(5):182
• 1980 Akvaristika a ochrana přírody, AT, 23(3):32
• 1980 Kráčející plži, Živa, 28(3):101
• 1981 Cesta k usnadnění mořské akvaristiky, AT, 24(1):13-14
• 1981 Zrození sasanky, Živa, 29(5):182-183
• 1981 Sasanka měnivá Aiptasia mutabilis, AT, 25(2):12
• 1981 Krab říční Potamon fluviatilis, AT, 25(3):23
• 1982 Veligeri, Živa, 30(2):62-63
• 1982 Základy mořské akvaristiky, účelový tisk ČSCH, Praha
• 1983 Plevel mezi kulmskými fosíliemi, Živa, 31(2):62
• 1983 Nutnost karantény u mořských ryb, AT, 26(3):17-18
• 1984 Mořská jehla v akváriu, AT, 27(2):24
• 1984 Tření slizouna pavího Salaria pavo, AT, 27(1):19-21
• 1985 Medúzy z Jardanu v akváriu, AT, 28(4):19-23
• 1985 Jeseter malý v akváriu Acipenser ruthrnus, AT, 28(6):15-16
• 1985 Vývoj ostranky hrbolaté Tritonalia erinacea, Živa, 33(6):222-224
• 1986 Kroužek mořské akvaristiky se představuje, Rdice Hořec 19, 44p, KSMPř.Ostrava
• 1987 Úspěšná léčba parazitálních onemocnění mořských ryb, Informační zpravodaj, AT 2, Praha
• 1987 Preparace řas a některých mořských živočichů, Živa, 5:174
• 1987 Mořská hvězdice v akváriu, AT, 30(6):22-23
• 1988 Lazuchy, mořské zelené řasy, AT, 31(5):19-21
• 1988 Hvězdice pěticípá, Živa, 36(6):221-222
• 1989 Jak dlouho může sloužit ulita?, Živa 27(4):172
• 1989 Problémy mořské akvaristiky, Živa, 37(5):227
• 1990 Nezvyklý mořský korýš, AT, 33(6):21
• 1990 Burunduk a jeho chov, Živa, 38(3):137-139
• 1990 Zánik hydrobiologických lokalit v dolním Podyjí, Živa, 38(6):245-247
• 1991 Mořská akvaristika v otázkách a odpovědích, AT, 34(1):8-9, (2):10-11, (3):8-9
• 1991 Lazuchy – rostliny pro mořské akvárium, Živa, 39(3):104-105
• 1991 Podivná jaderská rybka, AT, 34(11):10-11
• 1991 Lokomoční orgány mořských jehel, Živa, 39(5):225
• 1993 V moři nežijí jen velryby aneb my u moře a moře u nás. Zřízení mořského akvária, určování a získávání chovného materiálu v přírodě, 68pp, nakl. AKS Ostrava
• 1994 Ježovka zrnitá Sphaerechinus granularis, AT, 37. příloha 6.Aquatropic Lonský, Praha
• 1994 Na lovu u moře, AT, 37(6):13-15
• 1994 Mám v akváriu rostlinu či živočicha?, AT, 37(8):20-21
• 1994 Mořská houba v akváriu, AT, 37(8):26
• 1995 Je sasanka hnědá choulostivá?, AT, 38(9):24
• 1998 Nový křídlonožec (Pteropoda, Limacinidae) pro opavský horizont, svrchní baden (Česká republika), Čas. slez. Muz. Opava (A), 47:93-94

Pozn.: SKPB – Sborník klubu přírodovědného v Brně, AL – Akvaristické listy Praha, AT – Akvárium terárium

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oldřich Kapler na Wikimedia Commons

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Oldřich Kapler