Načetínský potok

Načetínský potok je hraniční vodní tok mezi Českou republikou a Německem v Krušných horách v Ústeckém kraji. Pramení v okrese Chomutov v národní přírodní rezervaci Novodomské rašeliniště západně od Jeleního vrchu v nadmořské výšce 825 m n. m. Potok měří 17,9 km, jeho povodí má rozlohu 84,2 km² a průměrný průtok v ústí je 1,1 m³/s.[1]

Načetínský potok
Načetínský rybník, kterým potok protéká
Základní informace
Délka toku	17,9 km
Plocha povodí	84,2 km²
Průměrný průtok	1,1 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	1-15-03-042
Pramen
k. ú. Načetín u Kalku, Česko 50°33′1,81″ s. š., 13°16′24,7″ v. d. 825 m n. m.
Ústí
do Flájského potoka u Brandova, Česko 50°39′2,52″ s. š., 13°22′12,51″ v. d. 475 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Ústecký kraj – okres Chomutov – okres Most)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Mulda, Freiberská Mulda, Zschopau, Flájský potok
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od pramene potok teče asi 1,5 km k severu a potom se obrací na severovýchod. Protéká Načetínským rybníkem a za Načetínem se stává hraničním tokem, kterým je až ke svém ústí. Ze severu obtéká Kalek a potom pokračuje severním až severovýchodním směrem k zaniklé vsi Gabrielina Huť, ze západu míjí Brandov a v zaniklém Zeleném Dole se vlévá do Flájského potoka v nadmořské výšce 475 metrů.

Pojmenovanné pravostranné přítoky jsou Bílý potok v Kalku, Luční potok, Kovářský potok, Bystřička a Telčský potok v Gabrielině Huti, který je z nich největší.

V údolí potoka mezi Kalkem a Brandovem stojí na německé straně několik starých průmyslových objektů. Na přelomu 13. a 14. století stával u Brandova na strmé Loupežnické skále blíže neznámý brandovský hrad.