Okno naproti

Okno naproti (italsky: La finestra di fronte) je italský film režiséra Ferzana Özpetekza z roku 2003 v italsko-britsko-turecko-portugalské koprodukci. Na 38. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary získal cenu pro nejlepší režii, ženský herecký výkon a hlavní cenu Křišťálový glóbus pro nejlepší film.

Okno naproti
Původní názevLa finestra di fronte
Země původuItálie Itálie
Portugalsko Portugalsko
Turecko Turecko
Spojené království Spojené království
Jazykitalština
Délka102 min
ŽánryDrama, romantický
ScénářFerzan Özpetek
Gianni Romoli
RežieFerzan Özpetek
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleGiovanna Mezzogiorno
Massimo Girotti
Raoul Bova
Filippo Nigro
Serra Yilmaz
Massimo Poggio
ProdukceTilde Corsi
Gianni Romoli
HudbaAndrea Guerra
KameraGianfilippo Corticelli
StřihPatrizio Marone
Výroba a distribuce
Premiéra 28. února 2003
23. října 2003
5. února 2004
18. června 2004
Produkční společnostiMikado Film
R&C Produzioni
Clap Filmes
AFS Film
Itaca Film
DistribuceSony Pictures Classics
OceněníCena Davida di Donatello za nejlepší film
Okno naproti na ČSFD, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Děj

Hlavní postavou je dvacetidevítiletá žena Giovanna (Giovanna Mezzogiorno), která žije poměrně nudný stereotypní život v manželství. Práce účetní v drůbežárně jí nebaví, přivydělává si pečením dortů do jednoho z místních podniků, ráda by si sama založila cukrárnu. Je vdaná za Filippa (Filippo Nigro), se kterým má dvě malé děti. Baví jí sledovat okno naproti v domě přes ulici. Bydlí v něm totiž přitažlivý muž – Lorenzo (Raoul Bova), bankovní úředník, jehož identitu ale nezná.

Jednoho dne přivede manžel domů starého muže Davida Veroliho (Massimo Girotti), který se ztratil a nepamatuje si kdo je, ani kde bydlí. Poté, co se s ním vrátí z policejní služebny, protože se mu nechtělo čekat, neznámý zůstane přes noc i další dny. Giovanna pátrá po jeho minulosti a v podniku kam dodává dorty náhodou potká muže z okna naproti. Po prvním kontaktu vzplanou mezi nimi hluboké city, navštíví jeho byt a dochází ke krátké milostné scéně.

Po čase se podaří najít domov a minulost ztraceného muže, jedná se o bývalého slavného cukráře, který za druhé světové války zachránil včasným varováním mnoho mladých životů. Giovannu začíná učit svému řemeslu. Ona ale stále váhá, zdali opustit manžela pro Lorenza, který byl v bance povýšen a odjíždí žít na jiné místo. Nakonec dává výpověď z práce rozhodnutá začít šťastnější život v cukrárně. Manžela neopouští a zdá se, že po období vzrušení opět nastává klidný, nudný život.

Ocenění

  • David di Donatello
    • nejlepší herec: Massimo Girotti
    • nejlepší herečka: Giovanna Mezzogiorno
    • nejlepší film: Gianni Romoli, Tilde Corsi a Ferzan Özpetek
    • nejlepší hudba: Andrea Guerra
  • Ceny Nastro d'Argento
    • nejlepší herečka: Giovanna Mezzogiorno
    • nejlepší původní scénář: Gianni Romoli a Ferzan Özpetek
    • nejlepší skladba: Giorgia for the song Gocce di memoria

Obsazení

Giovanna Mezzogiorno Giovanna
Raoul Bova Lorenzo
Massimo Girotti Davide Veroli
Serra Yilmazová Eminé
Filippo Nigro Filippo

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.