Okáč medyňkový

Okáč medyňkový (Hipparchia fagi) je denní motýl z podčeledi okáči (Satyrinae).

Okáč medyňkový
Stupeň ohrožení podle IUCN

téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádmotýli (Lepidoptera)
Čeleďbabočkovití (Nymphalidae)
Podčeleďokáči (Satyrinae)
Binomické jméno
Hipparchia fagi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Motýli dosahují délky předního křídla až 40 milimetrů, a proto jsou větší než průměr. Samice se však zdají být větší než samci. Tmavá křídla mají světlejší pás, ve kterém lze vidět jednu nebo dvě oční skvrny. Spodní strana je kontrastnější. U samic se barva občas změní na žlutou. Barvy slouží jako maskování: když tito motýli sedí na kmeni stromu se složenými křídly, lze je jen těžko rozeznat. Stejně jako mnoho jiných druhů žijících v lesích je motýl velmi plachý.

  • ♂
  • ♂ △
  • ♀
  • ♀ △

Podobné druhy
  • Okáč bělopásný Hipparchia hermione (Linnaeus, 1764), syn. Hipparchia alcyone (Denis & Schiffermüller, 1775)
  • Okáč voňavkový Aulocera circe
  • Hipparchia syriaca (Staudinger, 1871)

Synonyma

Tento druh je ve starší literatuře uváděn jako Satyrus hermione. V nejnovější literatuře je velmi podobný Hipparchia alcyone označován jako Hipparchia hermione .

  • Hipparchia hermione Linnaeus, 1764. Souhrn velmi zmatené taxonomie lze nalézt v Lepiforum [2] .

Doba letu

Motýli letají v jedné generaci, v závislosti na zeměpisné poloze, od začátku června do poloviny září.

Životní prostředí

Okáč medyňkový žije na pasekách v teplých listnatých lesích a na okrajích suchých luk až do výšky 1 000 metrů. V Německu je druh částečně ohrožen vyhynutím:

Způsob života

Mezi živné rostliny patří trávy, jako je sveřep vzpřímený ( Bromus erectus ). Housenky jsou aktivní v noci. Jsou pestrobarevné a mají jemné pruhy, díky nimž jsou téměř neviditelné.

Areál rozšíření

Okáč medyňkový je rozšířen mimo jiné v v severním Španělsku, Aragonii a Katalánsku. Vyskytuje se také ve střední, jižní a východní Francii a sporadicky ve střední Francii. Jeho areál rozšíření se rozprostírá přes jihozápadní Německo (Kaiserstuhl), jižní Polsko, Itálii se Sicílií, Balkán a Řecko včetně Lefkady a Korfu. Tento druh není zastoupen v severním Německu, evropské části Turecka a téměř na všech středomořských ostrovech. Motýly lze nalézt v namořských výškách od 50 do 1 800 metrů, ale většinou se vyskytují na místech pod 1 000 metrů. V Česku se vyskytuje převážně na jižní Moravě (pozorování okáče medyňkového v ČR)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Großer Waldportier na německé Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. Kleiner Waldportier, Anmerkungen zu Taxonomie/Nomenklatur

Literatura
  • Tagfalter. 2. Spezieller Teil: Satyridae, Libytheidae, Lycaenidae, Hesperiidae. In: Günter Ebert, Erwin Rennwald (Hrsg.): Die Schmetterlinge Baden-Württembergs. 1. Auflage. Band 2. Ulmer, Stuttgart (Hohenheim) 1991, ISBN 3-8001-3459-4.
  • Hans-Josef Weidemann: Tagfalter: beobachten, bestimmen. Naturbuch-Verlag, Augsburg 1995, ISBN 3-89440-115-X.
  • Kleiner Waldportier, Anmerkungen zu Taxonomie/Nomenklatur
  • Bundesamt für Naturschutz (Hrsg.): Rote Liste gefährdeter Tiere Deutschlands. Landwirtschaftsverlag, Münster 1998, ISBN 3-89624-110-9.
  • Tom Tolman, Richard Lewington: Die Tagfalter Europas und Nordwestafrikas. Franckh-Kosmos, Stuttgart 1998, ISBN 3-440-07573-7.
  • Manfred Koch, Wolfgang Heinicke: Wir bestimmen Schmetterlinge. 3. Auflage.Neumann, Radebeul 1991, ISBN 3-7402-0092-8 .

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu okáč medyňkový na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.