Ofira Navonová

Narodila se v Tel Avivu ještě za dob britské mandátní Palestiny do rodiny Batji a Eliezera Resnikovových, kteří byli sovětští refusenici. Studovala na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a poté, díky vítězství v soutěži krásy, získala stipendium na studium psychologie na University of Georgia a rehabilitační psychologie na Columbia University.[2]

S manželem se seznámila v roce 1961 v úřadu ministerského předsedy, kde pracovala jako sekretářka. Svatbu měli o dva roky později a po osmiletém snažení zplodit potomka adoptovali dívku jménem Na'ama.[3] Dva roky poté se jim narodil vlastní syn Erez

Hrob Ofiry Navonové na Herzlově hoře v Jeruzalémě.

Jako izraelská první dáma založila prezidentskou radu pro péče o děti. Angažovala se v řadě organizací na pomoc dětem a postiženým, navštěvovala raněné vojáky a zastupovala Izrael na řadě sympózií. S egyptskou první dámou Jihanou Sadatovou spolupracovala na projektu, který se zaměřoval na vojáky raněné v arabsko-izraelských válkách. Zasazovala se rovněž o přijetí mezinárodní smlouvy, která by chránila děti ve válečných oblastech.[2] Za svou roli v pomoci handicapovaným ji byla udělena řada ocenění.[4]

Byla první izraelskou první dámou, která se narodila na území Izraele (tj. sabra). Z dalších prvenství lze zmínit i to, že se jako žena aškenázského původu provdala za sefardského Žida, a že jako prezidentský pár měli malé děti.[2]

V roce 1979 jí byl diagnostikován karcinom prsu. Navonová však odmítla mastektomii a rozhodla se pro chemoterapii a lumpektomii. Později se zasazovala o právo pacientů na volbu své léčby. V srpnu 1993 zemřela na leukemii v jeruzalémské nemocnici Hadasa ve věku 57 let.[2] Je pohřbena na Herzlově hoře v Jeruzalémě.