Šum

V elektrotechnice (v zesilovačích) rozeznáváme tyto druhy šumu:

• tepelný (Johnsonův) – je způsoben nahodilým pohybem elektronů v krystalové mřížce polovodiče a je závislý pouze na teplotě, nezávisí na napětí, proudu ani frekvenci – jedná se o bílý šum.
• výstřelový (Schottkyho)
• generačně-rekombinační
• blikavý (1/f)
• praskavý

Dopadem fotonu na snímací prvek se vyzáří jeho energie, světlocitlivá buňka vygeneruje příslušně velký elektrický signál (úměrný energii fotonu – dle vlnové délky světla). Generovaný elektrický signál může být ovlivněn i jiným elektromagnetickým zářením (rádiové vlny, mikrovlny) nebo teplotou polovodičových součástek a integrovaných obvodů – vznikne šum (na fotografii znatelný jako různobarevné zrnění). Šum může vzniknout také vlivem nerovnoměrností struktury, teplotními kmity krystalové mřížky nebo při transportu náboje ze senzoru. Zvláště patrný je při špatných světelných podmínkách. To je způsobeno především tím, že pro dostatečnou expozici je třeba vyšší citlivosti, tedy vyšší zesílení. Tím vynikne i tepelný šum na vstupním čipu kamery. Proto vyšší ISO přináší i vyšší šum. Aby šum neovlivnil kvalitu obrazu, musí být poměr signálu k šumu dostatečně velký.[1]

Šum

Komunikační šum je souhrn všech vlivů, které negativně ovlivňují sociální komunikaci. Kromě fyzikálního šumu probíraného v tomto článku sem patří i šum fyziologický, psychologický a sémantický.

Jako odstup od šumu (anglicky: signal to noise (S/N) ratio) se označuje parametr audio nebo video zařízení, který udává, kolikrát můžeme signál v plném rozsahu (full scale) snížit, než se dostane na úroveň šumu. Udává se v decibelech. Za každé snížení amplitudy původního signálu na polovinu, se tomuto parametru přičítá 6 decibelů. Například hodnota 48 dB znamená poměr maximální amplitudy signálu k šumu 2^48/6:1, tj. 256:1.