Ochuzený uran

Ochuzený uran (angl. depleted uranium – DU, řidčeji tulalloy) je uran s obsahem radioaktivního izotopu 235U v množství 0,23 %. Přídomek „ochuzený“ získal proto, že byl oproti přírodnímu uranu s podílem 0,7 % 235U zbaven podstatné části tohoto izotopu ve prospěch obohaceného uranu. Ochuzený uran má nejaderné využití v civilním i vojenském sektoru.

Munice Mark 149 Mod 2 20mm pro Phalanx CIWS na palubě USS Missouri.

Vlastnosti

Ochuzený uran má hustotu 19,07 g·cm−3 (1,7krát větší hustota než olovo). Reaguje stejně se všemi nekovovými prvky jako kovový uran, s nimiž vytváří kovové směsi. V práškové formě se ochuzený uran spontánně odpařuje při teplotě 600–700 °C.

Na rozdíl od wolframu či jiných jeho alternativ je získávání ochuzeného uranu poměrně levné a tento materiál je dostupný ve velkých množstvích.[zdroj?]

Získávání
Podrobnější informace naleznete v článku Obohacený uran.

Ochuzený uran je odpadní produkt v procesu obohacování přírodního uranu na použití v jaderných reaktorech a v jaderných zbraních.

Zásoby
Světové zásoby ochuzeného uranu
Stát Organizace Odhadované zásoby
(tuny)		 Údaje
USA DOE 480 000         2002
Rusko FAEA 460 000         1996
Francie Areva 190 000         2001
Spojené království BNFL 30 000         2001
Německo
Nizozemsko
Spojené království		 URENCO 16 000         1999
Japonsko JNFL 10 000         2001
Čína CNNC 2 000         2000
Jižní Korea KAERI 200         2002
Jižní Afrika NECSA 73         2001
Singapur Singapur DSO National Laboratories 60         2007
Celkem 1 188 273         2002
Zdroj: WISE Uranium Project

Využití

Ochuzený uran je pro svou vysokou hustotu využíván všude tam, kde je žádoucí vysoká hmotnost (vyvážení, nutnost dosáhnout vysoké kinetické energie při malém objemu).

Vojenské využití
Místa v Kosovu a jihu Srbska kde letectva NATO v Kosovské válce ochuzený uran použila.

V případě zbraní je DU činí extrémně tvrdými a schopnými proniknout do větší hloubky. Vedle wolframu se ochuzený uran využívá pro výrobu protipancéřových projektilů (tzv. šípové, přesněji podkaliberní střely – průměr střely je menší než průměr hlavně, ze které je vystřelena). Působí zde sice především vysoká kinetická energie střely, účinek však zesiluje i to, že po průniku projektilu za pancíř se tlakem a třením rozžhavené úlomky uranu vznítí, což zvyšuje ničivý účinek uvnitř obrněného prostoru. Střely z ochuzeného uranu též mají výhodnější mezní úhel, pod kterým po zásahu do svého opancéřovaného cíle pronikne a neodrazí se od něj.

Další využití: například na pancéřování tanků, kanónová munice v letadlech A-10 nebo do hrotů balistických zbraní.

Tankový pancíř

Díky své vysoké hustotě lze ochuzený uran použít také v pancéřování tanků, vložením mezi ocelové pancéřové plechu. Například některé novější tanky M1A1 a M1A2 Abrams, postavené po roce 1998, mají integrované moduly z ochuzeného uranu jako součást pancéřování v přední části trupu a přední části věže.

Nasazení zbraní a munice z ochuzeného uranu v konkrétních konfliktech

Střely z ochuzeného uranu byly použity spojenci v první válce v Iráku v roce 1991,[1] v Kosovu v roce 1999, pravděpodobně rovněž v Afghánistánu v roce 2001 a od března 2003 i v Iráku během operace Irácká svoboda, kdy bylo podle irácké ministryně zdravotnictví Nermin Othman bombardováním kontaminováno přes 350 míst. Jen Američané vypálili milion těchto střel, mnohé z nich v obydlených oblastech a proti neobrněným cílům.[2]

Podle bývalé kongresmanky a nezávislé pozorovatelky Cynthie McKinneyové i jiných zdrojů ochuzený uran používala vojska NATO během občanské války v Libyi.[3][4][5]

V listopadu 2015 provedla americká letadla A-10 ve východní Sýrii dva nálety zaměřené na zničení obchodu Islámského státu s ropou. Magazínu Foreign Policy Američané později potvrdili, že při těchto útocích použili munici z ochuzeného uranu. Při dvou náletech na cisterny džihádistů vypálili 6 320 střel, z toho 5 265 z ochuzeného uranu.[2]

Využití mimo vojenství
Karafa ze skla barveného uranem
  • DU používá často i na vyvážení v leteckém průmyslu a jako vhodná ochrana před rentgenovým zářením v nemocnicích, jakož i na výrobu kontejnerů k transportu radioaktivních zdrojů. Hlavní příčinou, proč se DU jako kov používá, je jeho vysoká hustota.
  • Ve starším, ale ještě používaném Boeingu 747 je používán jako vyrovnávací závaží na zádi. Uvádí se, že bylo vyrobeno kolem 600 exemplářů tohoto modelu obsahujícího ochuzený uran, přičemž jednotlivé exempláře obsahují 400 – 600 kg ochuzeného uranu (jiný pramen uvádí dokonce 400 – 1500 kg). Podobným způsoben je využíván rovněž v amerických letadlech McDonnell Douglas DC-10. Jako zátěž je využíván rovněž v plachetnicích, rotorech gyroskopů, ropných vrtných soupravách, údajně dokonce i ve vozech Formule 1. V některých amerických tancích (např. M1 Abrams) je používán jako součást pancíře. Ochuzený uran může být použit rovněž jako stínění před radioaktivitou.
  • Sloučeniny hexahydrát diurananu sodného (Na2U2O7.6H2O) a hexahydrát diurananu draselného (K2U2O7.6H2O) se dosud označují jako uranová žluť používající se k barvení skla, glazur a porcelánu (barví na žluto až žlutozeleno, přičemž fluoreskuje). Zřejmě se jím však dá barvit i oranžově až rudě. Míra tohoto použití se však v minulosti výrazně snížila. V Česku jsou podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) 2 výrobci skla barveného uranem, podle[6] je v Česku vyráběné sklo zdravotně zcela neškodné i při silně konzervativním přístupu hodnocení zdravotního rizika.
  • Ve fotografii se sloučenin (solí) uranu (např. UO2(NO3)2 – dusičnan uranylu) používá k zesilování negativů, do tónovacích lázní, zesilovač světlotisku. Kvůli chemické toxicitě se dusičnan uranylu používá pro experimentální vyvolání patologického stavu ledvin u pokusných zvířat.
  • Octan uranylu UO2(C2H3O2)2.2H2O, NaUO2(C2H3O2) a diuranan amonný (NH4)2U2O7 mají význam v analytické chemii.
  • Uran s obsahem karbidu je vhodným katalyzátorem pro syntézu amoniaku Haberovým způsobem.

Účinky na zdraví

Škodlivé účinky na zdraví mohou být způsobeny především inhalací uranu a jeho chemickou toxicitou (pronikání do těla), která může způsobit poškození ledvin.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) by pro vyvolání rakoviny plic bylo nutné vdechnout velké množství uranového prachu. U jiných typů rakoviny je riziko ještě mnohem menší.[7]

Podle listu The Independent byla úroveň dětské úmrtnosti, rakoviny a leukémie ve městě Fallúdža vyšší, než v Hirošimě po shození atomové bomby.[8] Podle neoficiálních zpráv trpí děti ve Fallúdži především srdečními poruchami, jejich počet je údajně až 13krát vyšší než v Evropě, také počet vrozených defektů ve Fallúdži podle místních lékařů vzrostl. Na potvrzení těchto svědectví však chybí jasné důkazy a výzkumy. Irácká vláda přiznává jen přibližně dva až tři případy ročně.[9] Oficiální expertní zprávy, které by ukazovaly nárůst vrozených defektů v oblasti nebo jejich souvislost s použitím munice s ochuzeným uranem, nejsou k dispozici..

Je třeba důrazně upozornit na to, že toto použití jako takové nemá absolutně žádnou souvislost s jaderným využíváním uranu pro výrobu nukleárních zbraní. Důvodem je zde pouze vysoká hustota uranu, pevnost srovnatelná s jeho konkurenčním materiálem wolframem, snadná vznětlivost a relativně nízká cena. Přes poměrně nízkou radioaktivitu 238U však přesto dochází k slabému radioaktivnímu zamoření, míra jeho neškodnosti nebo škodlivosti není dosud dořešena. V posledních letech padlo na Valném shromáždění OSN několik návrhů na prozkoumání účinků zbraní a munice z ochuzeného uranu,[10] které byly přes odpor několika zemí (USA, Izrael, Francie, Česká republika, …) schváleny.[11]

Větší roli přitom hraje ani ne tak radioaktivita ochuzeného uranu (která je nízká, ovšem pokud se dostane dovnitř těla, její účinky jsou vyšší), jako jeho celková toxicita, protože uran stejně jako většina těžkých kovů je pro živé organizmy jedovatý. Jeho velké rozptýlení v prostředí poskytuje možnost dostat se přímo do těla živých organizmů (potravou, pitím nebo vdechnutím).

31. října 2007 první výbor OSN schválil většinou hlasů návrh rezoluce požadující přezkoumání zdravotních rizik zbraní používajících ochuzený uran. Pro bylo 122 zemí, proti 6 (včetně Česka, rozhodnutím Karla Schwarzenberga,[11] které proti jednáním o omezení zbraňových systémů s ochuzeným uranem hlasovala i 5. prosince[12]).

Odkazy

Reference
  1. Dokument Oil Factor uvádí, že v konfliktu bylo použito přes 325 tun munice s ochuzeným uranem a (na rozdíl od druhé války v Iráku) byla snaha vyhnout se oblastem s civilním obyvatelstvem
  2. Na Saddáma a pak na džihádisty. USA potvrdily použití ochuzeného uranu, iDnes 15.2.1017
  3. NATO Using Depleted Uranium In Libya
  4. http://www.sott.net/articles/show/226335-Depleted-Uranium-A-Strange-Way-To-Protect-Libyan-Civilians
  5. http://www.presstv.ir/detail/174566.html
  6. http://www.sujb.cz/?c_id=159 dobrozdání SÚJB
  7. Depleted uranium WHO, Fact sheet N°257, Revised January 2003
  8. Toxic legacy of US assault on Fallujah 'worse than Hiroshima'
  9. A.S., Petit Press. V irackej Fallúdži sa rodí veľký počet postihnutých detí. svet.sme.sk. Dostupné online [cit. 2018-08-30]. (slovensky)
  10. http://www.un.org/Docs/journal/asp/ws.asp?m=A/C.1/62/L.18/rev.1
  11. http://www.un.org/News/Press/docs/2007/gadis3357.doc.htm
  12. Archivovaná kopie. publica.cz [online]. [cit. 2010-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-20.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.