Sirény

Sirény (Sirenia), též nazývané ochechule či mořské krávy, jsou býložraví savci pobřežních vod vývojově příbuzní chobotnatcům. Jsou dobře adaptováni pro život ve vodě: jejich paže jsou modifikovány do tvaru pádel, nemají nohy (zadní končetiny jsou jen rudimenty pánve), mají silnou vrstvu podkožního tuku, nemají srst ani boltce. Jsou to převážně mořští živočichové (popř. osidlují brakické vody), živící se hlavně řasami. I proto mají neobyčejně dlouhé střevo a výměnný dentální systém. Čelist a pohyblivý rypec jsou stočeny dolů, dochází ke srůstu části krčních obratlů a jejich kostra je poměrně těžká. Plíce jsou protáhlého tvaru, uloženy na dorsální straně nad útrobami. Mléčné bradavky se nacházejí blízko paží, takže si mohou mládě při kojení přidržovat.

Sirény
dva kapustňáci
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	sirény (Sirenia) Illiger, 1811
Čeledi
dugongovití (Dugongidae) kapustňákovití (Trichechidae)
Sesterská skupina
chobotnatci (Proboscidea)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řád sirény se dělí na dvě čeledi: kapustňákovití se liší od dugongovitých ve tvaru lebky a ocasu. Dugongové mají ocas podobný velrybám – vidličnatě rozdělený, ocas kapustňáků má okrouhlý (lopatovitý tvar). Kapustňáci jsou sladkovodní až brakičtí a dugongové (moroňové) mořští.

Název sirény pochází z námořnických pověstí o mořských pannách lákajících námořníky do nebezpečných míst, kde rozbijí loď o skaliska. Když byly objeveny první druhy sirén, přírodovědci usoudili, že jejich existence dala ke vzniku pověstí podnět. Pojmenování ochechule pochází z doby vytváření českého zoologického názvosloví počátkem 19. století.