Ocean Eyes

Ocean Eyes, hlavní debutové album bylo zveřejněno na iTunes 14. 7. 2009 a jeho fyzická podoba vyšla 28. 7. 2009. Album získalo 27. pozici na Billboard 200. "Fireflies" bylo první na US a Canadian charts. Ocean Eyes dosáhlo první desítky na US album charts, získalo první příčku na US electronic charts a také dosáhlo Amazon MP3's top 10 most downloaded album list.

Na svém blogu Adam píše:"Jsem neuvěřitelně nadšený, jak dobře se nové album vyvíjí a naprosto se nemůžu dočkat, až ho uslyšíte. Jsou tam písně o ptácích a červech, jízdě na špinavém kole po placené dálnici, hřejivých huňatých svetrech, bruslení napříč krajinou, moderním zubařství, klucích a holkách držících se za ruce, ponožce, která poskakuje a tančí, těžkých víčkách fialky, podvodních ruských kolech, zmrzlých plovoucích krách, meteorických rojích, opuštěných vagonech, plážových slunečnících, armádách světlušek a svítících brouků...o čemkoliv, na co si vzpomenete!" [1]

14. července 2009 zase píše: "Před několika měsíci, jak déšť bil do střešního okna v mém pokoji a já jsem ležel v posteli, nemohl usnout, hleděl na strop (jak to tak často dělávám), tak jsem vstal, odcupital dolů do sklepa, sedl si k počítači a začal psát hudbu. Nic konkrétního, jenom psaní z lásky k psaní... psaní, protože hudba je to, co mi pomáhá cítit. Umožňuje mi to okusit nebe a sny v jejich pravých barvách. Po spoustě přemýšlení, snění, rozhovoru sám se sebou, vlažné kávě a probdělých nocích jsem konečně dal dohromady sbírku písní draze nazvaných "Ocean Eyes". Jsem ze středu ničeho v Minnesotě, jak víš, takže oceán vždy pro mě byl zvláštně zasněná, éterická a skoro romantická věc. Během těch let jsem strávil spoustu času se zavřenými oči a představoval si, jak prožívám ty nejúžasnější dobrodružství u moře. Dělám takové ty věci, které se můžou dělat jen při stmívání, záři a ve snech slunovratu, jako kdyby vzadu na mých očních víčkách bylo stříbrné plátno a já byl sentimentální promítač se stovkami fantaskních kotoučů po ruce přichystaných k promítání. Takže toto je důvod názvu... Celou svou duší doufám, že si užiješ zvuk tohoto alba. Doufám, že dosáhne dolů z hlubokého nebe, jemně kolem tebe ovine svá hebká stříbrná vlákna a vyzvedne tě vysoko vzhůru nad světla města a burácející vlny. Že tě to zanechá bez dechu a ty odtud uvidíš až na věčnost. Pokud bys náhodou cítil, že tyto písně znáš, prosím, považuj se za mého přítele, protože, tak říkajíc, mě znáš. Hudba je mé srdce, má duše. Je to to, kdo jsem... Je to strašně dlouho, co Owl City vydalo novou muziku, a za to se omlouvám. Mám sklony odkládat věci, ale jsem velice vděčný těm z vás, kteří se mnou zůstali až doteď. A tak, zde říkám...Děkuju. Děkuju z naprosté hlubiny mého zasněného, plachého, klučičího srdce. Bez vaší podpory bych nebyl nikde..."[2]

Adam řekl, že první tři či čtyři skladby byly natočené ještě ve sklepě jeho rodičů a až poté se přestěhoval do vlastního domu. Vzpomínal, že dům jeho rodičů je přes sto let starý viktoriánský farmářský dům se starým, nedokončeným sklepem, který si Adam zabral a přes zimu, když tam natáčel, tak musel vypnout kotel, který byl dost hlučný, takže teplota v celém domě byla kolem bodu mrazu, z čehož jeho rodiče neměli ani trochu radost.[3]

Adama na několika skladbách doprovodili Breanne Düren - nejznámější je "The Saltwater Room" - a zpěvák Relient K Matt Thiessen - "Fireflies", kde je Matt slyšet jako doprovodný zpěvák. O spolupráci s Mattem Adam říká: "Matt a já jsme spolu chodili ven, provozovali kanoistiku, jedli v Applebee, jezdili po Tennessee v jeho autě a tak. Fanouškem Relient K jsem už roky, tak není třeba říkat, že pracovat s ním na hudbě bylo něco neskutečného . Je neuvěřitelně talentovaný umělec a nejmilejší člověk na světě. Taky má fantastický talent na vymýšlení slovních hříček."[4]

"Fireflies" byl volně ke stažení ve hře Tap Tap Revenge 3 od Tapulous. Steve Hoover režíroval videoklip ke skladbě "Fireflies". Videoklip měl mít premiéru na MySpace, ale ještě předtím pronikl na veřejnost a to na YouTube a Dailymotion.

26.1.2010 vyšlo Ocean Eyes Deluxe Version, které kromě písní z Ocean Eyes obsahuje dalších 7, případně 8 písní.

Jak na albu Ocean Eyes, tak i později na Ocean Eyes Deluxe Version, se objevují písně, které byly vydány už dříve na EP Of June či Maybe I'm Dreaming, ovšem zde jsou v upravené podobě. Např. u skladby "The Saltwater Room" si lze všimnou odlišné melodie a v jedné části Adam zpívá: "I guess we'll never know why sparrows love the snow" a ve verzi z Maybe I'm Dreaming je text: "I guess I'll never know why sparrows love the snow".

Owl City vydalo také tři oficiální singly z tohoto alba: "Umbrella Beach", "Vanilla Twilight" a "Fireflies".

"Fireflies" bylo vydáno 14. července 2009 ve Spojených státech a 8. ledna 2010 ve Velké Británii.

"Vanilla Twilight" byla vydána ve stejný den, kdy vyšlo Ocean Eyes Deluxe Version. Sama píseň se stala oblíbenou i u nás - kousek z ní byl použit např. 12.1.2015 v TOP STAR Magazínu[17]. Údajně je to skladba o Adamově přítelkyni, se kterou se rozešel a která mu chybí.

"Umbrella Beach" byla původně vydána 19. listopadu 2009,[18] poté až 16. května 2010.

"Strawberry Avalanche" a "Hot Air Balloon" jsou dva propagační singly, které vyšly pouze digitálně, a to ještě před vydáním samotného alba Ocean Eyes, i když na něm se pak neobjevily. Zato jsou ale součástí Ocean Eyes Deluxe Version.

"Fireflies" - vydáno 15.12.2009[19]

"Vanilla Twilight" - vydáno 22.3.2010[20]

"Umbrella Beach" - vydáno 16. 4. 2010, Adam zde osobně nevystupuje, ale v jednom záběru žena zvedá fotku, na které můžeme zahlédnout Adamovu tvář.[21]

Owl City

• Adam Young – vokály, klávesy, piáno, kytary, syntetizéry, bubny, programování, audio mixer, producent

Další umělci a produkce

• Breanne Düren – doprovodný zpěv na track 5 & 8
• Austin Tofte – doprovodný zpěv na track 8
• Matthew Thiessen – doprovodný zpěv na track 1, 2, 9, 12 & 14, produkce na 2, 9, 12
• Melisa Morgan – doprovodný zpěv na 7 & 10
• Jolie Lindholm – doprovodný zpěv na track 7
• Phil Peterson – cello na track 1, 4, 8, 9 & 10
• Steve Bursky – producent, manažer
• Ted Jensen – mastering
• Christopher Kornmann – art direction
• Imran Khan – artwork
• John Goodmanson – audio mixer