Observatoř Paranal

Observatoř Paranal je pozorovacím stanovištěm Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Nachází se na vrcholu hory Cerro Paranal (dříve Paranal Hill) vysoké 2635 m v severní části země. Je situována asi 120 km jižně od města Antofagasta (asi 1 tisíc km od hlavního města Santiaga de Chile) a 12 km od pobřeží Tichého oceánu.

Observatoř Paranal
OrganizaceEvropská jižní observatoř
Kód observatoře309
MístoRegion Antofagasta a Cerro Paranal
StátChile
Souřadnice24°37′38″ j. š., 70°24′15″ z. d.
Nadmořská výška2 635 m n. m.
Webová stránkahttps://www.eso.org/public/teles-instr/paranal-observatory/
TeleskopyVLT Survey Telescope
VISTA
Very Large Telescope
Search for habitable Planets EClipsing ULtra-cOOl Stars
Next-Generation Transit Survey
Cherenkov Telescope Array
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na horu Paranal, nacházející se v poušti Atacama padla volba hlavně pro její odlehlost od zdrojů světelného znečištění a pro vynikající atmosférické podmínky, minimum vlhka a prachu v ovzduší a také pro předpokládanou stabilitu horského masívu.

Zařízení

Vědecký potenciál observatoře je značný, hlavně díky zařízením, která byla vyvinuta a instalována v poslední době.

  • Dalekohled Very Large Telescope (VLT) je tvořen čtyřmi hlavními dalekohledy se zrcadly o průměru 8,2 m umístěnými na umělé plošině hory Paranal. Při spolupráci s čtyřmi dalekohledy o průměru 1,8 m jich lze použít jako interferometr, pak se systém označuje jako Very large telescope interferometer (VLTI). Hlavní dalekohledy jsou stabilní, pomocné jsou přemístitelné po kolejnicích.[1] Mohou pracovat ve skupinách po dvou, třech nebo všechny najednou a zobrazit tak neuvěřitelně malé detaily. Jako příklad je uváděno rozlišení obou světel automobilu na vzdálenost Země – Měsíc. Při použití všech dalekohledů je výsledek obdobný jako při průměru zrcadla 16 m. Interferometr je určen pro studium úzkého výřezu oblohy.
  • 2,6 m optický dalekohled s aktivní optikou v oblasti viditelného spektra VLT Survey Telescope (VST), je spřažen s kamerou 268 megapixelů.
  • 4,1 m optický dalekohled v oblasti viditelného i infračerveného spektra Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy (VISTA), který byl navržen pro studium velké plochy oblohy, je umístěn na vrcholku sousední hory. Může být spřažen s kamerou se 67 megapixely. Byl uveden do zkušebního provozu v roce 2010. Oba poslední přístroje jsou zhotoveny pro fotografování velkých ploch oblohy.
Schéma dalekohledů VLT, VLTI a VST

Hlavní dalekohledy o průměru 8,2 m jsou umístěny v kompaktních, tepelně řízených budovách, které se otáčejí synchronně s dalekohledy. Tak jsou minimalizovány jakékoliv nepříznivé účinky na činnost zařízení. Původní názvy těchto velkých dalekohledů UT1 až UT4 byly změněny na Antu (Slunce), Kueyen (Měsíc), Melipal (Jižní kříž) a Jepun (Večernice) v jazyce mapuche, řeči místního indiánského národa.

Další teleskopy

Na observatoři jsou umístěny i další přístroje národních a nadnárodních projektů, které nejsou pod správou ESO.

  • Next-Generation Transit Survey (NGTS) – soustava 12 malých robotických dalekohledů o průměru zrcadla 0,2 m pro hledání exoplanet (uvedena do provozu v roce 2015),
  • SPECULOOS Southern Observatory – čtyři robotické dalekohledy o průměru zrcadla 1 m pro hledání Zemi podobných exoplanet u červených trpaslíků a jiných chladných hvězd (ve výstavbě, plánované dokončení roku 2020).

Extrémně velký dalekohled

Na hoře Cerro Armazones, vzdálené 22 km východně, staví Evropská jižní observatoř Extrémně velký dalekohled (ELT) – největší připravovaný dalekohled na světě o průměru zrcadla 39 m. Tento dalekohled bude částečně využívat zázemí na observatoři Paranal.

Technické a personální zabezpečení

Observatoř Paranal se nachází v pustém a odlehlém místě, kde není k dispozici ani voda. Ta se musí dovážet několikráte týdně cisternami z 120 km vzdáleného města Antofagasta. Denně se zde spotřebuje 60 000 litrů vody.[2]

Dříve se podobně dovážela i nafta do dieselagregátu pro výrobu elektřiny, ale od roku 2017 je observatoř napojena, společně s blízkým Extrémně velkým dalekohledem, na Chilskou národní elektrickou síť.[3]

Hlavní dominantou observatoře, odevšad viditelnou, jsou 4 hlavní dalekohledy (VLT). Budova pro ubytování personálu je naopak zanořena do terénu a je téměř přehlédnutelná. V observatoři je zaměstnáno okolo 200 lidí, asi 60 pracuje ve vědeckém provozu, 60 v technickém a zbytek ve službách (ostraha, stravování, údržba).

Technici a vědci sem přijíždějí na týdenní turnusy, na denní nebo noční směny. Vědci se podle smlouvy věnují po určitou dobu svému vlastnímu výzkumu a po zbytek času jiným, společným projektům. Podle kritérií vyvinutých na hodnocení efektivity vědecké práce je zdejší observatoř nejproduktivnější na světě. Očekává se, že množství překvapujících výsledků ještě přibude.[4][5][6][7][8]

ESO Hotel

Pro ubytování vědců a dalšího personálu slouží tzv. ESO Hotel, místně označovaný jako The Residentia. [9] Byla postavena v roce 2002 a získala několik architektonických cen. Budova sloužila i jako dějiště filmu s Jamesem Bondem Quantum of Solace (premiéra v roce 2008).

Odkazy

Reference

  1. KLECZEK, Josip. Velká encyklopedie vesmíru. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0906-X. S. 541-542.
  2. FAQ VLT/Paranal [online]. Evropská jižní observatoř, 2016 [cit. 2018-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Slavnostní položení základního kamene dalekohledu ESO/ELT [online]. European Southern Observatory, 2017-05-26 [cit. 2017-05-27]. Dostupné online.
  4. European Southern Observatory: Paranal [online]. European Southern Observatory, Garching u Mnichova, DE [cit. 2011-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Evropská jižní observatoř: Paranal [online]. Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov [cit. 2011-01-18]. Dostupné online. (česky)
  6. The internet encyclopedia of science: Paranal [online]. David Darling, GB [cit. 2011-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Hvězdárna Valašské Meziříčí: Paranal [online]. Hvězdárna Valašské Meziříčí [cit. 2011-01-18]. Dostupné online. (česky)
  8. Česká astronomická společnost: Paranal – továrna na vědu [online]. Česká astronomická společnost [cit. 2011-01-18]. Dostupné online. (česky)
  9. Architecture at ESO [online]. Evropská jižní observatoř, 2016 [cit. 2018-02-26]. (anglicky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.