Obléhání Bělehradu (1688)

Obléhání Bělehradu (1688) se odehrálo během tzv. Velké turecké války. Ta začala roku 1683, po úspěšném odražení tureckého obléhání Vídně.

Obléhání Bělehradu
konflikt: Velká turecká válka, osmansko-habsburské války a polsko-turecká válka

trvání: 30. července 1688 - 6. září 1688
místo: Bělehrad
výsledek: Vítězství Svaté ligy
změny území: Svatá liga dobyla Bělehrad
strany
Svatá říše římská Svatá říše římská
Bavorsko
Osmanská říše Osmanská říše
velitelé
Maxmilián II. Yeğen Osman Paša

síla
34 000 25 000—30 000
ztráty
4 000 mrtvých 5 000 mrtvých

Obléhání Bělehradu započalo 28. července 1688 a bylo ukončeno 6. září téhož roku. Vrchním velitelem byl jmenován Maxmilián II. Emanuel a velel 35 000[1] pěších a měl k dispozici 98 děl.

Vojsko oblehlo Bělehrad a 11. srpna obsadil Stahremberg[zdroj?] s předvojem 3000 mužů předměstí. 17. srpna byly skončeny obléhací práce a 25. srpna začalo bombardování města. 4. září byly vystříleny dva průlomy a chystal se konečný útok a v této chvíli zapálila turecká střela císařskou prachárnu. Po této události byl útok odložen na 6. září a krátce na to se posádka Bělehradu vzdala.

Osmanská vojska dobyla Bělehrad zpět v roce 1690.

Odkazy

Reference

  1. Drnek (2010), s. 19.

Literatura

  • DRNEK, Jan; VONDROVSKÝ, Václav. Hoši jako květ. Plzeň: Občanské sdružení STREET, 2010. ISBN 978-80-254-6937-8. S. 301.


Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.