Obhajoba kapitána Johna Browna

John Brown, radikální abolicionista, a 21 dalších mužů dne 16. října 1859 přepadlo federální zbrojnici v Harpers Ferry, kde bylo uskladněno kolem 100 tisíc pušek a mušket, za účelem vyzbrojení uprchlých otroků a vyvolání povstání proti jižanským otrokářům.[3] Nicméně povstání bylo po 36 hodinách federálními silami pod vedením Roberta E. Lee potlačeno a John Brown byl uvězněn. Při přepadení bylo třináct mužů zabito, z toho dvanáct na straně povstalců. Brown byl shledán vinným z vraždy, velezrady a z podněcování povstání otroků a odsouzen k trestu smrti oběšením. Historikové se shodují, že hrál významnou roli v událostech vedoucích k Americké občanské válce.[4]

V úvodu projevu Thoreau seznamuje posluchače s minulostí Johna Browna a přitom vynechává informace, které se o něm mohli běžně dočíst v tisku. Ačkoliv, jak píše, ví o něm poměrně málo, rád by se ohradil proti tónu a výrokům, jimiž se o jeho povaze a skutcích vyjadřovaly noviny, které jej označovaly za náboženského fanatika a násilníka. Thoreau popisuje Browna jako pacifistu, který se zprotivil vojenský život už v mládí, když otci pomáhal ve vojenském táboře, dokonce v se v 18 letech odmítl zúčastnit vojenského výcviku k němuž byl povolán (za což musel zaplatit pokutu) a rozhodl se, že nechce mít nikdy nic společného s žádnou válkou, nepůjde-li o boj za svobodu.

John Brown údajně „ve svém táboře nepřipouštěl bezbožnosti a nestrpěl žádného člověka zpustlých mravů, nešlo-li pochopitelně o válečného zajatce. ,Raději bych, aby v mém táboře propukly neštovice, žlutá zimnice a cholera najednou,´pravil, ,nežli tam mít jediného bezcharakterního člověka.´" Do své jednotky přijímal jen zásadové a bohabojné muže.[5]

Thoreau Browna popisuje jako výjimečného a zásadového člověka a přirovnává jej k nejstatečnějšímu a nejhumánnějšímu člověku v celé zemi.[6] Napsal o něm: „Více než svého tělesného života si cenil svých ideálů. Neuznával nespravedlivé lidské zákony a dle svého přesvědčení se jim vzpíral."[7]

Vládu Spojených států, uplatňující svou moc na straně bezpráví, když chce zachovat otroctví a zabít osvoboditele otroků, Thoreau označuje jako zvířecí či přímo ďábelskou sílu.[9]