Život bez zásad

V tomto svém posledním textu Thoreau líčí své výhrady k tomu, jak lidé vedou své životy, a čtenáře v úvodu žádá, aby se nad tím zamysleli. Kritizuje neustálou honbu za mamonem a nezměrný ruch, jaký na zemi vládne, a přál by si alespoň jednou vidět lidstvo v klidu.[2] Lidi, kteří pracují jen pro peníze a nemají hlubší vztah k práci, označuje za opravdové zahaleče. Práce by lidem podle něj měla přinášet více než mzdu od zaměstnavatele a pokud tomu tak není, podvádějí sami sebe.[3] Napsal, že pokud by, stejně jako to činí většina lidí, zaprodal společnosti svá dopoledne i odpoledne, nezůstalo by nic, pro co by mu stálo za to žít.[4]

• „Zamysleme se nad tím, jak žijeme svůj život. Tento svět je světem honby za výdělkem. Jak nezměrný ruch tu vládne! Téměř každou noc mě vzbudí funění lokomotivy a přetrhne můj sen. Neděle zde nikdy nenastává. Bylo by úžasné vidět lidstvo alespoň jednou v klidu. Neznáme nic než práci, práci, práci."[6]
• „Domnívám se, že nic - dokonce ani zločin - neodporuje poezii, filozofii, ba i životu jako takovému více než ona neustálá honba za výdělkem."[6]
• „Stráví-li člověk polovinu každého dne procházkou po lesích, poněvadž jej k němu váže silné pouto, vystavuje se riziku, že bude považován za darmošlapa, avšak stráví-li celý den jako spekulant, který tytéž lesy mýtí a způsobuje tak zemi předčasnou holohlavost, budou si jej ostatní vážit jako pilného a podnikavého občana. Jako by snad město nezajímalo na lesích nic jiného, než jak jej vykácet!"[7]
• „Většina lidí by se urazila, kdyby jim někdo navrhl, že jim dá práci, při níž budou přehazovat kameny přes zeď a pak zase zpátky jen proto, aby si vydělali. Mnozí však nyní nevykonávají o nic hodnotnější zaměstnání."[7]
• „Vykonává-li člověk cokoliv, čím si pouze vydělává peníze, prokazuje tím, že je opravdovým zahalečem či něčím ještě horším. Pokud pracovník nedostává víc než mzdu, kterou mu vyplácí zaměstnavatel, pak je podváděn - podvádí sám sebe."[3]
• „Schopný a úctyhodný člověk dělá, co umí, ať už mu za to společnost platí, nebo ne."[8]
• „Snad si svou svobodu střežím úzkostlivěji, než bývá obvyklé."[8]
• „Pokud bych společnosti zaprodal svá dopoledne i odpoledne - jak zjevně činí většina lidí -, jsem si jistý, že by již neexistovalo nic, pro co by mi stálo za to žít."[9]
• „Nikdo není větším břídilem nežli ten, kdo větší část života věnuje získávání obživy."[9]
• „Tázal jsem se sám sebe, proč bych i já nemohl každodenně vyrýžovat nějaké zlato, byť by šlo jen o ta nejdrobnější zrnka, proč bych nemohl vyhloubit šachtu k těžbě zlata ve svém nitru a pracovat na tomto nalezišti."[10]
• „Kdybychom opravdu každý den spatřili východ či západ slunce a nalezli tak vztah mezi sebou samými a jistou obecnou skutečností, navždy bychom si uchovali duševní zdraví."[11]
• „Jaký má význam narodit se svobodný, ale svobodně nežít?"[5]
• „To, čemu se říká politika, je v podstatě cosi natolik povrchního a nelidského, že jsem si vlastně nikdy zcela nepřipustil, že se mne vůbec nějak dotýká."[12]