Obala Kulina bana
Obala Kulina bana (v češtině doslova Nábřeží bána Kulina) je nejznámějším[zdroj?] nábřežím v Sarajevu na břehu řeky Miljacky.
Obala Kulina bana | |
---|---|
Umístění | |
Stát | Bosna a Hercegovina |
Město | Sarajevo |
Poloha | 43°51′25,79″ s. š., 18°25′35,1″ v. d. |
Historie | |
Pojmenováno po | Kulin |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nábřeží začíná na západní straně u ústí Koševského potoka do řeky Miljacky. Vede po severní (pravé) straně řeky až k budově Národní a univerzitní knihovny Bosny a Hercegoviny.
Vede podél historického centra města, stojí na něm řada budov, které vznikly v druhé polovině 19. století v rámci přestavby města za nadvlády Rakousko-Uherska (Hlavní pošta, Národní divadlo, Zemská tiskárna, budova Právnické fakulta a další). V té době také byla ulice postavena; nahradila přirozený břeh řeky. Její vznik je spojen s regulací toku řeky Miljacky v uvedené době. Po ulici vede tramvajová trať.
Původně se jmenovala Appelovo nábřeží (srbochorvatsky Appelov kej) podle tehdejšího premiéra zemské vlády Bosny a Hercegoviny v rámci Rakousko-Uherska, Johannu Appelovi. V roce 1895 zde byla zprovozněna tramvajová trať[1], také díky tomu se stala první ulicí s veřejným osvětlením ve městě.[2] V meziválečném období se jmenovala podle srbského vojevůdce Stepy Stepanoviće. Za druhé světové války byla pojmenována podle Adolfa Hitlera. Poté ji byl navrácen původní název, který nesla až do roku 1993.[3]
V současné době je pojmenována po bosenském středověkém vládci bánu Kulinovi ze 13. století.
Reference
- Článek na stránkách Destination Sarajevo (bosensky)
- FEJZIĆ, Emir; FEJZIĆ, Irma. Sarajevska čaršija od Mustaj-pašinog mejdana do Telala. Sarajevo: Arhitektonski fakultet Univerziteta u Sarajevu, 2018. ISBN 978-9958-691-80-5. S. 60. (bosenština)
- Článek na portálu ekapija.com (bosensky)