Obština Stara Zagora
Obština Stara Zagora (bulharsky Община Стара Загора) je bulharská jednotka územní samosprávy ve Starozagorské oblasti. Leží ve středním Bulharsku na jižních úpatích Staré planiny přecházejících v Hornothráckou nížinu. Sídlem obštiny je město Stara Zagora, kromě něj zahrnuje obština 51 vesnici. Žije zde přes 155 tisíc stálých obyvatel.
Obština Stara Zagora Община Стара Загора | |
---|---|
Obština na mapě Bulharska | |
vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 42°25′59″ s. š., 25°39′ v. d. |
Stát | Bulharsko |
oblast | Starozagorská |
Administrativní dělení | 1 město a 51 vesnice |
Obštiny ve Starozagorské oblasti | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 1 063,42 km² |
Počet obyvatel | 160 108 (2011[1]) |
Hustota zalidnění | 150,6 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Živko Todorov |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sídla
Sousední obštiny
Kazanlăk | Măgliž Nikolaevo | Gurkovo | ||
Braťa Daskalovi | Nova Zagora Radnevo | |||
Obština Stara Zagora | ||||
Čirpan | Dimitrovgrad | Opan |
Obyvatelstvo
V obštině žije 152 444 stálých obyvatel a včetně přechodně hlášených obyvatel 179 482.[2] Podle sčítáni 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[3][p 3]
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Obština Stara Zagora na Wikimedia Commons
Poznámky
- Samosprávné sídlo.
- Město.
- Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
Reference
- Население местоживеене, пол и възраст; Област: Стара Загора Община: Стара Загора [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-08]. Dostupné online. (bulharsky)
- Месечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по области и общини) за текущата година [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2015-12-15 [cit. 2016-02-24]. Dostupné online. (bulharsky)
- НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.