Obřezání Páně

Obřezání Páně je jeden z velkých svátků řeckokatolické a pravoslavné církve. Slaví se 1. ledna spolu se svátkem svatého Basileia Velikého. Svátek byl slaven i v římskokatolické církvi do druhého vatikánského koncilu, kdy jej nahradila Slavnost Matky Boží, Panny Marie, některá tradiční katolická společenství, která se řídí staršími kalendáři, jej slaví stále.

Obřezání Páně (1849-1851). Preobraženský monastýr, nedaleko města Veliko Tarnovo, Bulharsko.

V tento den se v byzantském ritu připomíná obřízka Ježíše Krista zmíněnou v 2. kapitole Lukášova evangelia,[1] která byla podle předpisů Starého zákona[2] vykonána po osmi dnech po narození, proto se i svátek slaví osm dní po narození Páně. Podle církevních otců Ježíš přijal obřízku, aby dokázal, že je skutečným člověkem a jeho tělo není zdánlivé (jako tvrdili zastánci doketismu), a také aby ukázal poslušnost předpisům Zákona.

Polovina bohoslužebných textů, zpívaných v tento den je věnována sv. Basilovi a další polovina Obřezání Páně. V tento den se slaví Liturgie svatého Basila Velikého.

V Slovenské řeckokatolické církvi je tento svátek přikázán.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Obrezanie Pána na slovenské Wikipedii.

  1. Lk 2, 21 (Kral, ČEP)
  2. Gn 17, 11 – 14, 14 (Kral, ČEP)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.