Obří viry
Obří viry je obecné označení pro viry, které svou velikostí a často i počtem genů převyšují nejmenší bakterie. Jejich objev relativizoval dříve ostrou hranici mezi buněčným a nebuněčným světem.[1][2]
Schéma prvního objeveného obřího viru – mimiviru
Největší dosud známý virus – Pithovirus sibericum
Objev obřích virů
- Jako první velký virus byl v roce 2003 objeven mimivirus. Má průměr kapsidy kolem 400 nm.
- V roce 2011 jej následoval megavirus – dosud ne všeobecně uznaný virus o velikosti 440 nm.[3]
- Velký skok ve velikosti znamenal objev pandoraviru v roce 2013. Má netypicky protáhlou kapsidu o délce 1 000 nm – je tedy pozorovatelný i v optickém mikroskopu.[4]
- V roce 2014 byl objeven pithovirus s kapsidou o délce 1 500 nm. Nacházel se ve 30 000 let starých vzorcích sibiřského permafrostu.[1]
Reference
- Tvůrčí skupina popularizace vědy. Znovuoživení největšího viru všech dob [online]. Český rozhlas Plus, rev. 2014-13-04 [cit. 2014-03-03]. Dostupné online.
- LHOTSKÝ, Josef. Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů. Nový pohled na viry a bakterie.. Praha: Academia, 2015. 208 s. ISBN 978-80-200-2480-0. S. 48–51.
- Mega beats Mimi for world's biggest virus, PhysOrg, 10. 10. 2011 (anglicky)
- MIHULKA, Stanislav. Mimiviry jsou out, teď vládnou pandoraviry! [online]. O.S.E.L., rev. 2013-07-20 [cit. 2014-03-03]. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.