Nepálská občanská válka

Nepálská občanská válka byl konflikt mezi vládními silami a maoisty, který probíhal v letech 1996–2006 na území Nepálu.

Nepálská občanská válka
Maoističtí rebelové
trvání: 13. února 1996 – 21. listopadu 2006 místo: Nepál výsledek: Podepsání mírové smlouvy, zrušení monarchie
strany
Nepál	Komunistická strana Nepálu (maoisté)
velitelé
král Gjánéndra Lókéndra Bahádur Čand Súrja Bahádur Thápa Krišna Prasád Bhattáráj Giridža Prasád Koirála Šér Bahádur Deuba Generál Prajwalla SJB Rana Generál Pyar Jung Thapa	Pračanda (Pušpa Kamal Dahal) Báburám Bhattáráj Kiran (Mohan Baidhya) Pasang (Nanda Kishor Pun)

Počátky občanské války v Nepálu sahají do února roku 1996. Nepálem zmítala dlouholetá politická a hospodářská krize z části zaviněná absolutistickou vládou nepálských králů. V roce 1989 tehdejší král Bíréndra Bír Bikram Šáh Déva na nátlak lidových mas a různých organizací v čele s Nepálským kongresem odvolal zákaz působení politických stran, který byl zaveden v roce 1959.[1] O rok později byla vydána demokratická ústava, díky které byla absolutistická monarchie přeměna na monarchii konstituční. V následujících letech se však politické strany nedokázaly vypořádat s hlubokými sociálními rozdíly mezi obyvateli Nepálu, chudobou a celkovou hospodářskou zaostalostí země.

Tím byla připravena půda pro vznik maoisticky orientovaných partyzánských skupin, které začaly s ozbrojeným bojem proti nepálské vládě. Již v samém počátku přerostl boj maoistů v celonárodní občanskou válku. Vliv maoistů v některých částech Nepálu byl dokonce tak velký, že zde ustanovili vlastní správu.[2] Cílem maoistů bylo zejména zrušení monarchie a nastolení lidové socialistické republiky. Maoisté měli značnou podporu obyvatelstva, kterému slibovali zejména zlepšení sociálních podmínek. Nicméně desetiletí ozbrojených bojů si vyžádalo kolem 13 000 mrtvých a zhruba 200 000 lidí bylo nuceno opustit své domovy.[3] Povstalci podnikali bombové útoky mimo jiné na policejní stanice, v roce 2003 se jim podařilo zavraždit tehdejšího šéfa nepálské policie.[2]

V roce 2006 maoisté uzavřeli mírovou smlouvu se členy nepálské vlády a stali se členy parlamentu. Z voleb do Ústavodárného shromáždění z roku 2008 vzešla Komunistická strana Nepálu (maoisté) vítězně s celkovým počtem 220 z 575 křesel (celkový počet křesel v Ústavodárném shromáždění je 601, zbylých 26 míst však rozdělila nová vláda[4]).