Šér Bahádur Deuba

Vystudoval právo a politologii na Tribhuvanově univerzitě. O politiku se začal zajímat jako student, byl u založení a posléze se stal předsedou Nepálských studentských odborů, studentské organizace Nepálského kongresu.[1] Za své postoje vůči vládnoucí dynastii strávil celkem 9 let ve vězení.[3] Po revoluci a změně z absolutní na konstituční monarchii v roce 1990 vstoupil do politiky jako člen Nepálského kongresu a v následujících volbách byl zvolen do parlamentu. Mezi lety 1991–1994 byl ministrem vnitra.[1]

V září 1995 se stal premiérem po neúspěšném pokusu Manmóhana Adhikárího o rozpuštění parlamentu. Několik měsíců po jeho nástupu do úřadu začali Maoisté vést válku proti monarchii.[4] Deubova koaliční vláda se rozpadla na začátku roku 1997 a premiérem se stal nakrátko Lókéndra Bahádur Čand. Do úřadu se Deuba vrátil v červenci 2001, měsíc po masakru královské rodiny. Vyhlásil příměří s Maoisty a zahájil mírový proces. V listopadu začali Maoisté opět útočit a Deuba proto vyhlásil výjimečný stav, označil Komunistickou stranu Nepálu za teroristickou organizaci a poprvé proti povstalcům nasadil armádu. V květnu 2002 rozpustil parlament a vyhlásil nové volby na listopad téhož roku. Kvůli rozepři o pokračování výjimečného stavu ve straně byl vyloučen a založil novou stranu Nepálský kongres s přídomkem demokratický (strany se opět spojily v roce 2007). V říjnu měl v úmyslu volby odložit, což se stalo Gjánéndrovou záminkou pro jeho odvolání a dosazení Čanda, načež byly volby odloženy na neurčito.[5] Potřetí byl jmenován ministerským předsedou v červnu 2004, ale v únoru 2005 jej Gjánéndra opět sesadil a uzmul absolutní moc.[4] V červenci 2005 byl odsouzen ke dvěma letům odnětí svobody za korupci. Deuba, který obvinění popíral, byl v únoru 2006 z vězení propuštěn poté, co byla nově vzniklá protikorupční komise shledána protiústavní.[6]

Po občanské válce a přechodu z monarchie na republiku v roce 2008 se stal premiérem v červnu 2017 v rámci dohody z roku 2016 s maoistou Pušpou Kamalem Dahalem (Pračandou), podle které si rozdělili vládu do voleb na podzim 2017.[7] Po velmi špatném volebním výsledku kongresu na post rezignoval v únoru 2018 a premiérem byl s podporou maoistů zvolen Khadga Prasád Oli ze strany sjednocených marxistů-leninistů.[8]

Pračanda měl s KP Olim stejnou dohodu, jako před ním s Deubou, Oli však s blížícím se termínem předání moci dal najevo, že rezignovat odmítá a v prosinci 2020 rozpustil poslaneckou sněmovnu a ohlásil nové volby. Toto rozhodnutí bylo zrušeno v únoru 2021 nejvyšším soudem a 10. května byla jeho vládě vyslovena nedůvěra. Prezidentka Bhandáríová 21. května požádala o nové kandidáty na premiéra s dostatečnou podporou, ale poslaneckou sněmovnu nakonec rozpustila. Nejvyšší soud 13. července 2021 opět zrušil rozpuštění sněmovny a vyzval ke jmenování Šéra Bahádura Deubu premiérem.[9] O pět dní později proběhlo hlasování o důvěře, které skončilo poměrem 165 pro, 83 proti.[3]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Šér Bahádur Deuba na Wikimedia Commons