OK-GLI

OK-GLI (v programu Buran označen BTS-02) je testovací raketoplán programu Buran. Byl postaven v roce 1984 a využit pro 25 zkušebních letů v letech 1985 až 1988. Nyní se nachází v Technikmuseum Speyer v Německu.

OK-GLI v muzeu ve Špýru

Konstrukce

Vývoj raketoplánu Buran začal v pozdních sedmdesátých letech jako odpověď americký program Space Shuttle. Konstrukční práce na orbiteru začaly v roce 1980 a v roce 1984 vyjel první testovací Buran v měřítku 1:1 z hangáru. První suborbitální testovací let modelu proběhl již v červenci 1983. Postupně bylo vyrobeno dalších pět testovacích modelů.

OK-GLI je zkušební model vyrobený v roce 1984. Byl vybaven čtyřmi proudovými motory AL-31 připevněnými na záď(přičemž palivové nádrže pro motory zabíraly čtvrtinu nákladového prostoru). Tento Buran mohl vzlétnout vlastní silou k letovým zkouškám na rozdíl od amerického testovacího modelu Enterprise.

Proudové motory byly využity ke vzletu z normální vodorovné dráhy a po dosažení určité výšky byl tah snížen a OK-GLI klouzal zpět na zem. To poskytlo cenné informace o letových vlastnostech Buranu. 

Po vyřazení

Letecká základna Žukovskij 
OK-GLI na MAKS-1997

Po zrušení programu byl OK-GLI uložen v Letecko-výzkumném institutu M. M. Gromova poblíž Moskvy, kde byl vystaven během výstavy MAKS air show.

Sydney
OK-GLI v Sydney

V roce 2000 byl Buran prodán australské společnosti Buran Space Corporation, kterou vlastní australský astronaut Paul Scully-Power. Byl rozebrán a přes Göteborg převezen lodí do Sydney.[1] Zde byl několik let k vidění jako turistická atrakce v Darling Harbour.[2][3]

OK-GLI byl vystaven během letních olympijských her v Sydney. Návštěvníci mohli chodit kolem i uvnitř raketoplánu (chodník byl postaven podél nákladového prostoru). Následně majitelé skončili v konkurzu a stroj byl rok uložen na oploceném parkovišti, chráněn jen obyčejnou plachtou.[4]

OK-GLI byl pak nabízen k prodeji v radiové aukci v Los Angeles' News 980 KFWB-AM s vyvolávací cenou 6 milionů dolarů,[5] avšak nedorazila žádná skutečná nabídka.[6]

Technikmuseum Speyer

Dne 4. března 2008 OK-GLI začal svou cestu po moři do Technikmuseum Speyer, kde byl zrekonstruován a slouží jako průchozí exponát výstavy.[7]

Zkušební lety

OK-GLI provedl 9 pojezdových zkoušek a 25 testovacích letů.[8] Všechny testy a lety byly provedeny na Bajkonuru.

Datum Popis Maximální rychlost Maximální výška Délka testu Posádka/poznámky[9]
29. prosince 1984 Pojezdová zkouška 1 45 km/h 5 minut Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk
2. srpna 1985 Pojezdová zkouška 2 200 km/h 14 minut Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk
5. října 1985 Pojezdová zkouška 3 270 km/h 12 minut Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk
15. října 1985 Pojezdová zkouška 4 300 km/h Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk
10. listopadu 1985 Let 1 480 km/h 1500 m 12 minut Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk
15. listopadu 1985 Pojezdová zkouška 5 170 km/h 12 minut Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk
3. ledna 1986 Let 2 520 km/h 3000 m 36 minut Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk
26. dubna 1986 Pojezdová zkouška 6 14 minut Anatolij Levčenko, Alexandr Ščukin
27. května 1986 Let 3 540 km/h 4000 m 23 minut Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk
11. června 1986 Let 4 530 km/h 4000 m 22 minut Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk
20. června 1986 Let 5 600 km/h 4500 m 25 minut Anatolij Levčenko, Alexandr Ščukin
28. června 1986 Let 6 650 km/h 5000 m 23 minut Anatolij Levčenko, Alexandr Ščukin
10. prosince 1986 Let 7 700 km/h 4000 m 24 minut Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk, první automatické přistání
23. prosince 1986 Let 8 750 km/h 6000 m 17 minut Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk
29. prosince 1986 Let 9 17 minut Anatolij Levčenko, Alexandr Ščukin
16. února 1987 Let 10 28 minut Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk
25. února 1987 Let 11 19 minut Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk
29. března 1987 Pojezdová zkouška 7 2 minuty Anatolij Levčenko, Alexandr Ščukin
30. března 1987 Pojezdová zkouška 8 25 minut Anatolij Levčenko, Alexandr Ščukin
21. května 1987 Let 12 20 minut Anatolij Levčenko, Alexandr Ščukin
25. června 1987 Let 13 19 minut Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk
5. října 1987 Let 14 21 minut Alexandr Ščukin, Igor Volk, automatické přistání
15. října 1987 Let 15 19 minut Ivan Bačurin, Alexej Borodaj
16. ledna 1988 Let 16 Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk
24. ledna 1988 Let 17 Ivan Bačurin, Alexej Borodaj
23. února 1988 Let 18 22 minut Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk
4. března 1988 Let 19 32 minut Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk
12. března 1988 Let 20 Ivan Bačurin, Alexej Borodaj
23. března 1988 Let 21 Ivan Bačurin, Alexej Borodaj
28. března 1988 Let 22 Ivan Bačurin, Alexej Borodaj
2. dubna 1988 Let 23 20 minut Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk
8. dubna 1988 Let 24 Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk
15. dubna 1988 Let 25 19 minut Rimantas Stankjavičjus, Igor Volk
29. prosince 1989 Pojezdová zkouška 9 Rimantas Stankjavičjus, Viktor Zabolockij

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku OK-GLI na anglické Wikipedii.

  1. Transporting the Russian Space shuttle Buran [online]. ProCargo [cit. 2006-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-02-10. (anglicky)
  2. Buran Analogue/002 in Sydney [online]. [cit. 2006-07-02]. Dostupné online. (anglicky)
  3. PEARLMAN, Robert Z. Russian shuttle lands down under. collectSPACE. 10 February 2000. Dostupné online [cit. 2 July 2006]. (anglicky)
  4. Analog Buran Test Vehicle [online]. [cit. 2009-06-15]. Dostupné online. (anglicky)
  5. BANKE, Jim. Russian Shuttle Buran, Slightly Used, Goes Up for Auction Today. Space.com. 9 May 2002. Dostupné v archivu pořízeném dne 15 November 2006. (anglicky)
  6. BANKE, Jim. Auction Fails to Sell Buran, Russian Shuttle Remains Available. Space.com. 23 May 2002. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 August 2008. (anglicky)
  7. Touchdown at Technical Museum: Russian Space Shuttle Navigates Rhine River. Der Spiegel. 7 April 2008. Dostupné online [cit. 7 April 2008]. (anglicky)
  8. Buran Energia Timeline History [online]. Krzys Kotwicki [cit. 2006-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-10-31. (anglicky)
  9. Buran Analogue Chronology [online]. Encyclopedia Astronautica [cit. 2006-08-05]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.