Nulový znak

Nulový znak (je používáno i anglické označení NULL nebo NUL a vzhledem k nejčastější reprezentaci také označení nulový bajt) je řídící znak, který je ve většině kódových sad na pozici 0. Tak je tomu například ve standardech ISO/IEC 10646 (a s ním příbuzných Unicode a ISO/IEC 8859), ISO/IEC 646, ASCII, EBCDIC a v kontrolních znakových sadách C0 a C1.

Původní význam nulového znaku odpovídal nulové operaci – jeho zaslání tak nemělo mít žádný vliv na výstup na terminál nebo tiskárnu. Podobně na děrné pásce odpovídal nulový znak řádce bez děr, tedy nepoužité. Později se zejména s rozšířením jazyka C rozšířily takzvané nulou ukončené řetězce, ve kterých má nulový znak zvláštní význam znaku ukončujícího řetězec, a tento význam je v moderní době dominantní.

Zápisy nulového znaku

Notace	Zápis nulového znaku
Stříškový zápis	`^@`
Unicode (samotný znak)	(`U+0000`)
Unicode (viditelná reprezentace)	␀ (`U+2400`)
Escape sekvence	`\0`
URL kódování	`%00`

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Nullzeichen na německé Wikipedii a Null character na anglické Wikipedii.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.