Novella Nikolajevna Matvejevová

Novella Nikolajevna se narodila 7. října roku 1934 v Leningradské oblasti ve městě s příznačným názvem Puškin. Její otec, Nikolaj Nikolajevič Matvejev-Bodryj – zeměpisec, zabýval se historií Dálného východu. Svým založením byl romantik, proto také pojmenoval děti Novella a Roal. Matka – Matvejeva-Orleněva Naděžda Timofejevna, básnířka. Dědeček, Nikolaj Petrovič Matvejev-Amurskyj, rovněž básník a autor první „Historie města Vladivostoku“.

Od roku 1950 do roku 1957 Matvejevová pracovala v domě dětí Šjolkovského rajónu Moskevské oblasti. V roce 1962 skončila literární kurzy při Literárním institutu A. M. Gorkého.

Již od dětství píše verše. První veřejná publikace v roce 1958. První sbírku vydala v roce 1961, druhá („Korablik“) – v roce 1963. V roce 1961 Matvejevovou přijali do Svazu spisovatelů SSSR. V 70. letech vydala knihy „Lastočkina škola“, „Reka“ a další. V 80. letech dále – „Zakon pěseň“, „Strana priboja“ a další.

Od padesátých let Novella Nikolajevna psala melodie ke svým veršům a sama je zpívala se svérázným doprovodem sedmistrunné kytary. Od roku 1972 píše rovněž melodie na verše svého muže, básníka Ivana Kiuru.

V roce 1984 v Ruském akademickém divadle mládeže v Moskvě byla uvedena hra „Predskazanije Eglja“ – fantazie na motivy A. Grina, ve které se objevilo 33 písní Novelly Nikolajevny. V roce 1996 vyšla kniha vzpomínek „Mjač, astavšijcja v něbe“. V roce 1998 se Novella Matvejevová stala laureátkou Ceny Puškina za poezii.

Matvejevová žila a pracovala v Moskvě.

Její písně v České republice zpívají Milan Dvořák a Věra Slunéčková[1]

• Lirika (1961)
• Korablik (1963)
• Duša věšej (1966)
• Solněčnyj zajčik (1966)
• Lastočkina škola (1973)
• Reka (1978)
• Zakon pěseň (1983)
• Strana priboja (1983)
• Kroličja děrevňja (1984)
• Izbrannoje (1986)
• Chvala rabotě (1987)
• Něrastoržimyj krug (1991)
• Melodija dlja gitary (1998)
• Kasseta snov (1998)
• Sonety (1998)
• Karavan (2000)
• Žasmin (2001)

• Cesta návětrnem (1979) – přeložila Jana Štroblová