Nové Město nad Metují (hradiště)

Hradiště je známo od roku 1875, ale neproběhl na něm žádný archeologický výzkum, který by umožnil datovat dobu výstavby opevnění. Jediný malý výzkum vedl v roce 1981 Vít Vokolek, který nalezl keramické střepy datované do pozdní doby bronzové (období slezskoplatěnické kultury).[2] Podle Památkového katalogu byly střepy datovány do období stejné kultury, ale do doby halštatské.[3] Předpokládá se, že hradiště zaniklo mohutným požárem. Místo bylo později osídleno v době laténské.[2]

Hradiště mělo oválný půdorys s rozměry asi 300 × 75 metrů a rozlohu okolo 1,8 hektarů. Vybudováno bylo na ostrožně (součást Podorlické pahorkatiny[4]) sevřené údolími Metuje a Libchyňského potoka. Strmé svahy poskytovaly dostatečnou ochranu na severu, západě a na jihu. Na východě bylo postaveno opevnění, které se dochovalo v podobě příkopu a valu. Příkop je asi šest metrů široký a jeho hloubka dosahuje asi 0,7 metru. Val je asi třicet metrů dlouhý. Jeho vrchol převyšuje terén na vnější straně až o šest metrů, zatímco na vnitřní straně je převýšení pouze okolo 1,5 metru. Původní hradba se pravděpodobně skládala z opukové zdi a valu zpevněného dřevěnou konstrukcí.[2]