Nové Hrady (zámek, okres Ústí nad Orlicí)

Zámek Nové Hrady je dominantou stejnojmenné obce v Pardubickém kraji, nedaleko měst Vysoké Mýto a Litomyšl. Jedná se o pozoruhodnou rokokovou stavbu s rozsáhlým přírodním areálem.

Zámek Nové Hrady
Základní informace
Slohrokoko
Poloha
AdresaNové Hrady, Česko Česko
Souřadnice49°51′10,32″ s. š., 16°8′44,91″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky33370/6-924 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie zámku

Zámek a vesnice Nové Hrady, kresba Johanna Venuta, 1815

Rokokový zámek Nové Hrady nechal v letech 17741777 vystavět hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. Podrobný stavební návrh vytvořil tyrolský architekt Josef Jäger po vzoru letních sídel ve Francii; základní podobu zámku navrhl a stavbu řídil hrabě osobně. Budovu obklopuje cenný rokokový ornamentální areál (dokončený 1791) nazývaný „České Versailles“ nebo „Malý Schönbrunn.“

Zámek vznikl na svahu pod původním starým zámkem (postupně přestavovaným od 15. století), na jehož místě dříve stával gotický hrad. Materiál ze starých staveb byl použit při budování rokokového zámku. Roku 1779 byl přistavěn pozdně barokní špýchar a v západním křídle zámku vystavěna zámecká kaple s hlavním oltářem (1777) od řezbáře J. J. Procházky.

Cyril Bartoň z Dobenína nechal zámek v letech 19361939 opravit; od té doby celý areál chátral. Posledním majitelem zámku před znárodněním byl textilní továrník Josef Bartoň z Nového Města nad Metují. Po roce 1989 byl restituován vnukům posledního majitele. Poté, co ho od nich roku 1997 koupili manželé Petr Kučera a Magda Kučerová, prochází zámek i jeho okolí nákladnou rekonstrukcí.

Současná podoba

Patrová hlavní budova má mansardovou střechu a bohatě zdobenou přední fasádu. V rámci rekonstrukce na přelomu 20. století byla obnovena její bohatá reliéfní štuková a kamenná sochařská výzdoba. Z obou konců průčelí vystupují dvakrát odstupňovaná boční křídla (rizality). Mezi nimi probíhá terasa s členitou balustrádou, jež je uprostřed otevřena širokou vstupní rampou. Hlavní portál je umístěn ve středním rizalitu; nad ním je balkón na toskánských sloupech.

Do zámku se vstupuje rozlehlou trojlodní halou s křížovými klenbami. Z haly vede do každého zámeckého křídla samostatné schodiště. V prvním patře nad vstupní halou je reprezentační rokokový hlavní sál s bohatou štukovou výzdobou. Interiéry zámku jsou vybaveny rokokovým a klasicistním nábytkem, obrazy a četnými drobnými uměleckými předměty.

V přízemí západního křídla se nachází zámecká kaple, původně s rokokovým oltářem od Josefa Procházky (1777) a oltářním obrazem od Jana Nivelta (1778), po restituci prodány spolu s dalším vybavením.

Dvě přízemní hospodářské budovy, jež navazují na přední křídla zámku a uzavírají čestný dvůr, pocházejí z let 1778–1783. Původně se v nich nacházely kanceláře a byty panských úředníků. Na tyto budovy navazuje ozdobná přední zeď areálu s monumentální trojdílnou vstupní branou (dokončená roku 1782).

Budova špýcharu za zámkem pochází z roku 1779. Zadní část areálu tvoří pokračování francouzské brodériové zahrady s ozdobnou kuchyňskou zahradou a kruhovým altánem. Zadní nádvoří uzavírá půlkruhová zeď s branou, zdobenou plastikami Léta a Podzimu od Karla Devotiho.

Ve vybudované horní parkánové zahradě se nalézá přírodní amfiteátr s kapacitou 150 míst, v rámci operního festivalu Smetanova Litomyšl se zde každoročně konají barokní večery. Návrší za zámkem pokrývá anglický park s pískovcovou Křížovou cestou, vedoucí parkem k pozůstatkům původního gotického hradu, pochází z roku 1767. Park je nyní zahradnicky upravován, byla zde vytvořena anglická květinová zahrada a založeno arboretum. V zámeckém areálu najdete větší množství rozličných zahrad - velké rozárium, ukázku italské zahrady s kaskádami, bílou a bylinkovou zahradu, jezírko s rybkami a zvláště pro děti zajímavé zelené bludiště/labyrint.

Využití zámku

Návštěvnost zámku[1]
RokPočet návštěvníků
20153 023
20162 550
20174 150

V zámku je umístěna stálá expozice historického nábytku (od baroka po secesi) ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze (dle smlouvy z roku 2002,[2] otevřena od roku 2005[3]). V hlavním rokokovém sále se konají svatební obřady; bývalá kočárovna a konírna slouží k pořádání společenských i soukromých akcí. V hospodářských křídlech zámku se nachází restaurace a cukrárna s minigalerií. K zámku patří též jezdecká stáj (otevřena od roku 2004; původně ovčín) a farma s chovem jelena lesního a daňka evropského. V barokním špýcharu je umístěno muzeum s expozicí historických motokol, nazvanou Motory a pedály, největší sbírka motokol v České republice v soukromém vlastnictví sběratele Jana Čejchana. V budově nové oranžérie je možno navštívit Galerii anglických klobouků.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 37. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-18.
  2. KOENIGSMARKOVÁ, Helena. Výroční zpráva 2002. Praha: Uměleckoprůmyslové museum v Praze 31 s. Dostupné online. Dostupné také na: . Kapitola Výstavy mimo hlavní budovu, s. 3.
  3. Koncepce rozvoje Uměleckoprůmyslového musea v Praze na léta 2010–2017. Praha: Uměleckoprůmyslové museum v Praze 48 s. Dostupné online. Dostupné také na: . Kapitola Zámecké expozice mimo Prahu, s. 12.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.