Nová budova ČVUT

Výstavba nové budovy ČVUT v březnu 2010

V roce 2004 byla vypsána architektonická soutěž, do které se přihlásilo 35 týmů. Komise složená z významných architektů vybrala jako vítězný návrh Ing. arch. Aleny Šrámkové a jejích spolupracovníků z ateliéru Alena Šrámková architekti, architektů Lukáše Ehla a Tomáše Koumara. Projekt byl zpracován v letech 2005–2009, realizace stavby proběhla v letech 2009–2010. Budova byla slavnostně otevřena 22. února 2011.[2]

Od roku 2011 se Nová budova ČVUT stala sídlem Fakulty architektury ČVUT. Ve třetím patře má některé své prostory Fakulta informačních technologií ČVUT, která zároveň využívá pro své studenty i přednáškové místnosti v této budově.

Nová budova ČVUT zezadu, pohled na jednotlivé barevné kvádry, v nichž jsou přednáškové místnosti

Nová budova volně navazuje na dostavbu areálu vysokých škol podle návrhu architektů Františka Čermáka a Gustava Paula z přelomu 50. a 60. let 20. století, který vycházel z původního urbanistického konceptu prof. Antonína Engela z roku 1924.

Monolitická železobetonová stavba má osm nadzemních a tři podzemní podlaží s garážemi. V prvním nadzemním podlaží je propojena spojovacím mostem s budovou A Fakulty stavební ČVUT. Fasádu budovy tvoří cihelný obklad v kombinaci s pohledovým betonem. Půdorys budovy 64 na 64 m je, v nadzemní části, ze tří čtvrtin zastavěn kubusem ve tvaru L. Směrem do ulice Bechyňova vystupují z kubusu tři kvádry poslucháren. Mezi nimi se nachází vedlejší vchod do budovy a vjezd do podzemních garáží. Kvádry poslucháren jsou obloženy kovovými, smaltovanými šindeli v barvě oranžové, červené a fialové.

Zbývající čtvrtinu půdorysu tvoří čtvercová dlážděná plocha, ze které se vstupuje do budovy. Toto nádvoří může být využito též jako shromaždiště nebo otevřený výukový prostor.

V interiéru budovy je, jako výtvarný prvek, použit pohledový beton, doplněný černým linoleem na podlaze a barevnými stěnami. Provětrání objektu zajišťují tři krytá atria procházející budovou. V nadzemních podlažích jsou umístěny ateliéry, učebny, zasedací místnosti, kanceláře pedagogů, respiria a hygienická zařízení. V přízemí se nachází recepce, studijní oddělení, šatny, kapacitní přednáškové sály a univerzální prostory pro konání výstav a slavnostních akcí.

Tři podzemní podlaží jsou určena hlavně pro parkování osobních vozidel, celkem je zde 316 parkovacích míst. V ostatních podzemních prostorách jsou umístěny modelářské dílny, počítačové učebny, sochařský ateliér a provozy hospodářského a technického zázemí.

Celý objekt Nové budovy ČVUT je energeticky vysoce úsporný a byl navržen jako univerzální, s prostorami vhodnými pro výuku technických oborů. Jeho charakteristickým rysem je transparentnost vnitřních prostor s prosklenými příčkami, které umožňují průhledy do učeben, seminárních místností, ateliérů i do pracoven pedagogů.

Původní projekt Aleny Šrámkové počítal s umístěním soch Johna Hejduka Dům sebevraha a Dům matky sebevraha, inspirovaný činem Jana Palacha v roce 1968, na vstupním nádvoří.[3] Sochy byly rovněž součástí vítězného soutěžního projektu ateliéru Cígler Marani Architects pro řešení nástupního prostoru nové budovy ČVUT z roku 2010. [4][5] Porota ale umístění soch v tomto místě vzhledem k jeho charakteru nedoporučila. [p 1][6]