Walter Haworth

Sir Walter Norman Haworth (19. března 1883 Chorley – 19. března 1950 Barnt Green) byl britský chemik, který se nejvíce proslavil výzkumem vitamínu C během působení na Birminghamské univerzitě. V roce 1937 spolu s Paulem Karrerem získal Nobelovu cenu za chemii za „práce na sacharidech a vitamínu C“.

Sir Walter Norman Haworth
Narození	19. března 1883 Chorley, Lancashire, Anglie
Úmrtí	19. března 1950 (ve věku 67 let) Barnt Green, Worcestershire, Anglie
Národnost	Spojené království
Alma mater	Manchesterská univerzita Göttingenská univerzita
Pracoviště	Durhamská univerzita Birminghamská univerzita
Obor	organická chemie
Známý díky	výzkum sacharidů a vitamínu C
Ocenění	Nobelova cena za chemii (1937)
Příbuzní	James Johnston Dobbie (tchán)[1]
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Objevil strukturu několika cukrů a také vynalezl Haworthovu projekci, pomocí které se zobrazují trojrozměrné struktury cukrů na dvourozměrné ploše.

V roce 1903 začal studovat na Manchesterské univerzitě. Zde nakonec získal magisterský titul a přešel na univerzitu v Göttingenu, kde získal titul Ph.D. po pouhém roce studia. Následně získal v roce 1911 titul D.Sc. na univerzitě v Manchesteru.

V roce 1912 se začal zajímat o sacharidy. Vynalezl např. nový způsob přípravy etherů a zkoumal strukturu disacharidů. V roce 1920 se stal profesorem organické chemie na Durhamské univerzitě. Poté působil mezi lety 1925 a 1948 jako profesor chemie na Birminghamské univerzitě.

V roce 1933 se mu s kolegy podařilo syntetizovat vitamín C.[2]

V roce 1947 byl pasován na rytíře. Umřel náhle v den svých 67. narozenin, 19. března 1950.