Nikola Stančev

Zápasení se věnoval od útlého dětství v rodné obci Tvardica nedaleko Burgase. Později se připravoval v klubu DSO Urožaj v Burgasu pod vedením Koljo Marinova. Počátkem padesátých let dvacátého století se dostal do tréninkové skupiny vedené Rajko Petrovem v olympijském zápasu volném stylu.[1]

V roce 1956 startoval na olympijských hrách v Melbourne ve váze do 79 kg. V úvodním kole porazil po verdiktu 3-0 favorizovaného gruzínského Sověta Giorgi Schirtladzeho. V následujícím kole však prohrál před časovým limitem na lopatky s Japoncem Kazuo Kacuramotoem. Aby se udržel v soutěži a postoupil mezi tři nejlepší potřeboval vyhrát další zápasy na lopatky. Tento cíl splnil, nejprve porazil na lopatky do té doby neporaženého Němce Hanse Sterra a následně i Švéda Bengta Lindblada. Ve finále porazil na lopatky Američana Dannyho Hodge a získal nečekanou zlatou olympijskou, která byla zároveň první zlatou medaili pro Bulharsko z olympijských her. Na tento úspěch již v dalších letech nenavázal. Po skončení sportovní kariéry se věnoval trenérské práci. Po pádu Živkovova režimu žil v rodné Tvardici ze skromné penze. Přivydělával si jako zelinář na trzích v Burgasu.[2] Zemřel v roce 2009.[3]