Nikl-62

Nikl-62 (⁶²Ni) je izotop niklu. Je to stabilní nuklid, tvoří asi 3,635 % atomů přírodního niklu.[1] Má nejvyšší jadernou vazebnou energii na nukleon ze všech nuklidů[2] [3] (přibližně 8794,5 keV[1]). Často se jako „nejstabilnější jádro“ uvádí ⁵⁶Fe, to má však pouze nejnižší hmotnost na nukleon; tato skutečnost je způsobena tím, že u ⁵⁶Fe tvoří protony 26/56 ≈ 46,43 % nukleonů, kdežto u ⁶²Ni je to 28/62 ≈ 45,16 % nukleonů a relativně vyšší zastoupení protonů, které jsou lehčí než neutrony, způsobuje nižší hmotnost na nukleon u ⁵⁶Fe, aniž by to mělo vliv na vazebnou energii.

Během nukleosyntézy ve hvězdách vzájemné působení fototransmutace a zachytávání alfa částic vede k tomu, že ⁵⁶Ni (který se radioaktivními přeměnami změní na ⁵⁶Fe) vzniká ve větším množství než ⁶²Ni. ⁵⁶Ni je přirozeným konečným produktem spalování křemíku na konci existence hvězdy. Niklem-56 tento proces končí, protože k vytvoření ⁶⁰Zn, který by vznikl v dalším kroku, je třeba dodat více energie, než se při reakci uvolní.

Vysoká vazebná energie jádra izotopů niklu je činí konečnými produkty mnoha jaderných reakcí (jako jsou například záchyty neutronů) po celém vesmíru, což je příčinou relativně velkého rozšíření niklu. Ve vesmíru je nejběžnějším izotopem ⁵⁸Ni, který v supernovách vzniká nejčastěji, společně s niklem-60. Ostatní stabilní izotopy (⁶¹Ni, ⁶²Ni a ⁶⁴Ni) se tvoří méně často. Z toho vyplývá, že většina niklu se v supernovách tvoří krátce po explozi r-procesem, kdy ⁵⁶Ni zachytává neutrony a mění se na těžší izotopy tohoto prvku. Část ⁵⁶Ni, která nezachytí neutrony, se přetvoří beta plus přeměnou na ⁵⁶Co a následně na stabilní ⁵⁶Fe.