Niels Dánský

Niels Dánský (asi 1065 – 25. června 1134) byl králem Dánska v letech 1104 až 1134. Zřejmě byl nejmladším synem Svena II. Aktivně podporoval kanonizaci Knuta IV. a jeho vládu podporovalo duchovenstvo.

Niels Dánský
král Dánska
Mince Nielse Dánského
Doba vlády 1104 – 1134
Narození asi 1065
Úmrtí 25. červen 1134
Předchůdce Erik I. Dánský
Nástupce Erik II. Dánský
Manželka Markéta Fredkulla
Ulvhild Håkansdotter
Potomci Magnus Nilsson
Otec Sven II. Dánský
Matka neznámá
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Niels se narodil okolo roku 1065,[1] jako syn krále Svena II. Estridsona a jeho konkubíny. Čtyři z jeho bratrů před ním seděli na dánském trůně. Poprvé je zmiňován v roce 1086, kdy byl poslán jako rukojmí do Flander výměnou za svého bratra Olafa.[2] Když v červenci 1103 zemřel jeho bratr Erik I., Niels byl posledním z bratrů, který byl naživu, a byl následujícího roku zvolen králem.[3] V roce 1105 se oženil s Markétou, dcerou švédského krále Inge I., která zřejmě měla na jeho vládu značný vliv.[2]

Niels po většinu doby nemusel řešit vnitřní problémy země. Soudobý Chronicon Roskildense ho popisuje jako mírného a vstřícného, ale nekompetentního vladaře.[1] Členy rodiny jmenoval jarly, včetně svých synovců Erika a Knuta.[1] Podporoval proces kanonizace svého bratra Knuta IV. - věnoval dary duchovenstvu v Odense. Chtěl zvětšit moc monarchie díky pomoci církve.

V roce 1125 se Nielsův syn Magnus Nilsson stal švédským králem.[4] Jeho manželka Markéta zemřela v roce 1128 nebo 1129,[1] o rok později Magnus přišel o svůj vliv ve Švédsku.[4]

Po 26 letech vnitřního míru vznikl spor mezi Magnusem a jeho bratrancem Knutem Lavardem. Knut byl šlesvickým vévodu a bylo s ním počítáno jako s potenciálním Nielsovým nástupcem.[2] 7. ledna 1131 byl Knut zabit, pravděpodobně Magnusem. Niels ho sice odsoudil, ale nakonec mu projevil podporu. Rozpoutala se občanská válka mezi Nielsem a podporovateli budoucího Erika II. Niels měl podporu církve[3] a zajistil si podporu římské říše, když souhlasil s podřízením arcidiecéze v Lundu hambursko-brémské arcidiecézi. Arcibiskup Asser z Lundu se tak přidal na stranu Erika.

Niels a Magnus se vylodili u Foteviku v červnu 1134, 4. června se strhla bitva, kterou nakonec s pomocí německých žoldáků vyhrál Erik.[5] Niels unikl, ale Magnus byl zabit.[2] Niels se vydal k císaři Lotharovi III., ale nedostal se přes město Schleswig ve Šlesvicku. 25. června 1134 i přes varování vstoupil do tohoto města[2], byl pozdraven duchovenstvem, ale měšťané se obrátili proti němu. Niels i jeho předvoj byli zabiti, než mohli dojet do královského paláce.[2] S Nielsem skončila šedesátiletá vláda synů Svena II.

Manželství a potomci

Nielsovou první ženou byla švédská princezna Markéta Fredkulla. PO její smrti v roce 1128 nebo 1129,[1] se oženil s Ulvhild Håkansdotter, dřívější manželkou švédského krále Inge II. a potřetí provdanou za dalšího švédského krále, Sverkera I. S Markétou měl dvě děti:

  1. Inge Nielsen, zemřel v dětství;[2]
  2. Magnus Nilsson.

Měl také nemanželskou dceru Ingerd.[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Niels, King of Denmark na anglické Wikipedii.

  1. Stefan Pajung, Niels 1065-1134 Archivováno 19. 7. 2011 na Wayback Machine, Aarhus University, January 22, 2010
  2. Bricka, Carl Frederik, Dansk Biografisk Lexikon, vol. XII [Münch - Peirup], 1898, pp. 199-201. Available online
  3. Kongerækken Archivováno 18. 11. 2009 na Wayback Machine at The Danish Monarchy
  4. Kings and Queens of Sweden — A thousand year succession at Monarchy of Sweden
  5. Krig og krigsteknologi i middelalderen[nedostupný zdroj] at "Museer i København - og omegn"

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.