Nižněnovgorodsko-suzdalské knížectví

Nižněnovgorodsko-suzdalské velkoknížectví (rusky Нижегородско-Суздальское великое княжество) byl historický státní útvar a někdejší ruské knížectví vzniklé roku 1341 oddělením se od Vladimirsko-suzdalského knížectví a zaniklý roku 1425 připojením k Moskevskému velkoknížectví. Hlavním sídlem knížectví byl od roku 1350 Nižní Novgorod. Vedle něj patřili k nejvýznamnějším městům také Suzdal, Gorochovec, Goroděc a Kurmyš.[1]

Velké knížectví nižněnovgorodsko-suzdalské Нижегородско-Суздальское великое княжество Nižegorodsko-Suzdaľskoje velikoje kňažestvo ←  1341–1425  → znak
geografie Poloha Velikého knížectví nižněnovgorodského
hlavní město:	Nižní Novgorod
obyvatelstvo
jazyky:	staroruština
náboženství:	ruské ortodoxní
státní útvar
státní zřízení:	monarchie
měna:	rubl, děňga
vznik:	1341
zánik:	1452 – vyhlášení carství
státní útvary a území
předcházející: Vladimirsko-suzdalské knížectví následující: Moskevské velkoknížectví