Nišská operace

Nišská operace (srbsky v cyrilici Нишка операција, v latince Niška operacija, bulharsky Нишка операция) byla bojová operace vojsk Lidověosvobozenecké armády Jugoslávie (partyzánů), bulharské armády a Rudé armády proti německým okupačním vojskům, které okupovaly od roku 1941 území tehdejšího jižního Srbska. Probíhala od 8. října do 14. října 1944.

Jednotky 13. korpusu Lidověosvobozenecké armády Jugoslávie (partyzánů) obsadily Niš 14. října 1944

Jugoslávským vojskům během operace velel Koča Popović a sovětským Sergej Birjuzov. Německé vojsko bylo pod vedením Hanse Felbera.

Zatímco jugoslávští partyzáni chystali sabotážní akce a přerušili především silniční a železniční spojení mezi jihosrbskými městy, zahájila bulharská armáda útok z východu a postup na Niš. Špatná koordinace na počátku operace vedla k tomu, že se Němcům dařilo úspěšně odolávat bulharskému útoku. Početní převaha bulharské armády, kterou podporovali i Sověti se však naplno projevila o několik dní později. Německá armáda se pokusila zajistit posily z oblasti dnešní Severní Makedonie, nicméně v blízkosti města Vranje je při jejich postupu na sever zadržely partyzánské a bulharské jednotky.

Bojová operace skončila vítězstvím partyzánů a bulharské armády. Obě síly měly jednak zhruba čtyřnásobnou početní převahu, jednak na počátku střetu získaly vhodnější pozici k útoku. Německé jednotky se během operace připravovaly na ústup, nicméně spojenecké vojsko je obklíčilo a ničilo jednu německou jednotku po druhé.

Po Nišské operaci bylo osvobozeno území údolí řeky Jižní Moravy. Německé vojsko se z oblasti Makedonie mohlo zpět na sever stáhnout jedině přes údolí řeky Ibar a přes Kosovo, což představovalo značnou komplikaci vzhledem k náročnějšímu terénu, než kterým je údolí řeky Moravy.[1]

Jedinou skutečností, která mohla být německé armádě ku prospěchu, byla problematická spolupráce mezi jugoslávskými partyzány a bulharskou armádou. Bulhaři se dle informací jugoslávských vojáků nechovali na území jižního Srbska zrovna nejlépe, a proto představitelé vrchního štábu pro Srbsko požádali Tita, aby okamžitě po obsazení jihu Srbska partyzánským vojskem byla bulharská armáda stažena. Tito následně tento požadavek schválil, a bulharské armádě bylo nařízeno odejít zpět na území Bulharska.

Reference
  1. PETRANOVIĆ, Branko. ISTORIJA JUGOSLAVIJE, knjiga II – NARODNOOSLOBODILAČKI RAT I REVOLUCIJA. Bělehrad: Nolit Kapitola OSLOBOĐENJE I DOPRINOS JUGOSLAVIJE POBEDI NAD FAŠIZMOM, s. 448. (srbochorvatština)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.