Nezvěstice (tvrz)

První písemná zmínka o Nezvěsticích pochází z roku 1379,[2] ale podle Augusta Sedláčka část vesnice patřila již roku 1350 pánům z Litic.[3] Vesnice byla ve čtrnáctém století rozdělena mezi několik majitelů. Jeden díl patřil postupně k panstvím hradů Litice a Lopata, druhou část vlastnili Rožmberkové a zbytek tvořily dva statky vladyků Blahuta a Zdeňka. Jeden z nich měl na svém dílu tvrz.[3] Ačkoliv první písemná zmínka o tvrzi je až ze šestnáctého století,[2] byl podle Augusta Sedláčka majitelem tvrze již Oldřich z Řisutě nazývaný v letech 1402–1424 pánem na Nezvěsticích. Oldřich z Řisutě měl syna Jana a snad i Oldřicha připomínaného roku 1442. V letech 1483–1495 byl majitelem statku Jan z Javora a později v letech 1526–1527 Jan Žichovec z Duban, který vyměnil nezvěstické panství za Lochovice.[3] Právě v jejich smlouvě se nachází první zmínka o tvrzi.[2]

Jan z Roupova přenechal Nezvěstice s dalšími vesnicemi své manželce Markétě z Klinštějna, což jejich synové potvrdili v roce 1543. Roku 1549 však Nezvěstice vyplatil a připojil je k Vlčtejnu.[3] Tvrz přestala být panským sídlem a jako zbytečná byla opuštěna. Když od Kryštofa staršího z Roupova roku 1587 Nezvěstice kupoval Karel Kokořovec z Kokořova, tvrz se ve smlouvě neuvádí.[2]

Z tvrze se dochovalo tvrziště o průměru dvacet až třicet metrů, které se na jižní straně opírá o 1,5–2 metry vysokou zeď. Na východní straně jsou patrné pozůstatky příkopu a valu, zatímco severní část příkopu byla zavezena.[4]