Newtonův mozek

• Vypravěč – sám autor, vrací se do mládí, provází celým romanetem a je jeho součástí
• Přítel – nikde není jeho jméno, podle zápisu na rakvi se jmenoval Bedřich Wünscher, zabýval se eskamotérstvím

Romaneto začíná pohřbem, kde se polemizuje nad smrtí dotyčného, zda má vůbec cenu truchlit pro jeho památku. Jde o nejlepšího přítele vypravěče, který padl v bitvě u Hradce Králové jako důstojník pěšího pluku knížete Konstantina. Pocházel ze zámožné rodiny oproti vypravěči, který byl z rodiny chudičké. Společně spolu vyrůstali a studovali téměř 20 let. Ve škole moc neprospívali, ale příroda je obdařila umem k matematice a přírodním vědám. Přítele již od dětství lákalo eskamotérství (kouzelnictví). Veškeré pokusy se děly tajně. Měl neskutečné množství knih, nástrojů a pomůcek k této „pseudovědě“. Jeden z prvních velkých kousků se stal na svatbě, kdy přítel zmátl nevěstu i ženicha svým břichomluvectvím. Když oba již po třetí propadli ve škole, otec přítele rozhodl, že se stane vojákem a on se stal tesařem.

Za krátkou dobu se přítel objevil v uniformě kadeta c. k. pěšího pluku knížete Konstantina ruského. Přítel tedy musel vyřešit, kam uklidí všechny své pomůcky a knihy k eskamotérství. Vše zabalili do beden a uschovali. Přítel mu napsal dopis, aby vše dobře uschoval, a kdyby padl, aby netruchlil a sezval všechny kamarády k plným pohárům. Vypravěči je zanedlouho sdělena zpráva, že přítel leží v Nechanicích a je velmi vážně raněn. Jede tedy za ním a vidí přítele umírat. Po čtyřech měsících od jeho smrti sezval všechny kamarády do malostranské hospůdky. Nikdo se však nedostavil.

Jednoho dne se mu však přítel zjeví a pozve ho na hostinu, kterou pořádá jeho otec na jeho návrat v zámku knížat Kinských. Chce mu tam ukázat své největší eskamotérské představení. Vypravěč souhlasí s příchodem na tuto slavnost. Dostává se do sálu, kde se nachází skoro 200 hostů, je usazen lokajem na své místo a produkce začíná. Objevuje se katafalk s rakví a na něm jméno Bedřich Wünscher. V rakvi byla postava, kterou vypravěč viděl v Nechanicích a označil ji za svého přítele. Mrtvola ožila, vstala z rakve, promluvila a místo rakve a mrtvoly se ocitl stolek s židlí a seděl tam přítel. Přítel zahájil své kouzlo a jako čepici sundal si svrchní část hlavy a odkryl tak svůj mozek. Poté všem sdělil, že tento mozek je Newtonův. Chce přistoupit k experimentu, který je postaven na dobrodružné cestě do vesmíru a do historie. Každý si mohl napsat na malý lístek výjev, který by chtěl vidět nebo zažít znovu, poté přistoupit k přístroji, který tento zážitek uskuteční.

Hrdina absolvuje cestu proti času a vidí dějiny lidstva jako dějiny násilí a válek.

Během experimentu se přístroj porouchá a řítí se střemhlav dolů. Vypravěč se náhle zimou probouzí a přemýšlí, zda celé to dobrodružství se opravdu stalo nebo to byl jen sen.

• ARBES, Jakub. Newtonův mozek. Praha: J. Otta, [1898]. 111 s. Dostupné online.
• ARBES, Jakub. Romaneta. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1963.
• FORST, Vladimír. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 1. vyd. Praha: Academia, 1985-2008, 5 sv. ISBN 80-200-0345-2.

• Digitalizovaná vydání díla Newtonův mozek v digitální knihovně Kramerius NK ČR.