Neutronová bomba

Za vynálezce neutronové bomby je považován Samuel Cohen, který její koncept navrhl v roce 1958. Poprvé ji Spojené státy americké vyzkoušely v roce 1963.[2] Na konci sedmdesátých let byl její vývoj zastaven, ale v osmdesátých zase obnoven. Měla být použita pro zastavení případného útoku obrněných vojsk Varšavské smlouvy, pancéřování totiž není pro neutronové záření překážkou. Jeden z vyvinutých typů, W79, byl i dělostřeleckým 8″ nábojem.[3]

Reakce Sovětského svazu byla velmi prudká, zřejmě při vědomí její účinnosti na pozemní vojska a velké ekonomické zátěži při její výrobě. Zbraň ve své propagandě označovalo za „barbarskou“, „nehumánní“ a „útočnou“. V listopadu 1978 Leonid Brežněv ve svém projevu prohlásil, že SSSR tuto zbraň již taky dávno vyzkoušel, ale nikdy ji nezačal masově vyrábět.[4]

Po skončení studené války USA neutronové bomby vyřadily ze své výzbroje. Poslední neutronovou bombu USA rozebraly v roce 2003. Neutronovou bombu vyzkoušela roku 1980 i Francie, ale ta je již také nepoužívá. Předpokládá se, že neutronovou bombu by mohla od roku 1988 sestrojit i Čína.[5]

Kilotunová neutronová bomba vybuchlá 1 km nad zemí způsobí ve vzdálenosti 300 metrů smrt během dvou dnů a ve vzdálenosti 700 m během týdne. Zabíjí až ve vzdálenosti 2600 m a podstatné škody působí na vzdálenost 3,5 km. Opožděné účinky jsou také její nevýhodou, protože zasažení ve větší vzdálenosti po prvotní paralýze se dočasně proberou a až několik dní se cítí relativně dobře.[6]