Nelson Algren

Nelson Algren, celým jménem Nelson Ahlgren Abraham (28. března 1909 Detroit – 9. května 1981 Sag Harbor) byl americký spisovatel.

Nelson Algren
Narození	28. března 1909 Detroit
Úmrtí	9. května 1981 (ve věku 72 let) New York
Povolání	spisovatel a romanopisec
Alma mater	Illinoiská univerzita v Urbana-Champaign Theodore Roosevelt High School
Žánr	román
Významná díla	Never Come Morning
Ocenění	National Book Award
Partner(ka)	Simone de Beauvoirová
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v Detroitu, jeho matka byla německá Židovka a jeho otec Švéd, který konvertoval k judaismu. Od tří let žil v Chicagu, kde vystudoval žurnalistiku na Univerzitě Illinois v Urbana Champaign. V době velké hospodářské krize vystřídal různé příležitostné práce a byl také vězněn za krádež.[1] Za druhé světové války bojoval v Evropě.

Ve své tvorbě uplatnil znalost poměrů v chudinských čtvrtích amerických velkoměst. Jeho nejúspěšnější knihou je syrový příběh vězně a narkomana Muž se zlatou paží, který v roce 1955 zfilmoval Otto Preminger s Frankem Sinatrou v hlavní roli. Román Špacír po divokejch končinách zfilmoval v roce 1962 Edward Dmytryk.

Třikrát vyhrál O. Henryho cenu. Za román Muž se zlatou paží získal National Book Award a v roce 1981 byl zvolen do American Academy of Arts and Letters.[2]

Byl známý radikálně levicovými názory, na protest proti vietnamské válce odmítal platit daně.[3] Angažoval se také v hnutí za revizi procesu s Rubinem Carterem. Udržoval dlouholetý milostný vztah se Simone de Beauvoir, která ho zobrazila v románu Mandaríni.[4] Své postoje vysvětlil v posmrtně vydané esejistické knize Nonconformity: Writing on Writing.

List Chicago Tribune uděluje Cenu Nelsona Algrena za nejlepší povídku. Wayne Kramer mu věnoval píseň „Nelson Algren Stopped By“.