Nekróza jasanu
Nekróza jasanu je houbová choroba rostlin způsobená houbou Hymenoscyphus pseudoalbidus z rodu voskovička Hymenoscyphus, čeledi voskovičkovité Helotiaceae. Choroba napadá především jasany, způsobuje, že jednoleté a dvouleté letorosty odumírají ještě před narašením, nebo odumírají během suchého léta.
EPPO kód
CHAAFR
Synonyma patogena
Vědecké názvy
- Chalara fraxinea
- Hymenoscyphus pseudoalbidus
Zeměpisné rozšíření
Hostitel
Houbový patogen Hymenoscyphus pseudoalbidus byl doposud zjištěn pouze na jasanech.[1]
- Fraxinus excelsior a jeho kultivary
- Fraxinus angustifolia
- Fraxinus americana
Příznaky
Typickým příznakem je chřadnutí stromů, zasychání a odumírání jednoletých letorostů, rozvoj korních nekróz. Při příčném průřezu je vidět postupující hnědnutí přes kambium až do dřeva. Infikované stromy se snaží regenerovat. [1]
Léze jsou nejprve okrouhlé, poté se přetváří v elipticky protáhlé a propadlé nekrózy. Na listových řapících se rovněž tvoří hnědé nekrotické léze a svrchní strana listů se může zbarvit do hněda. Pod poškozenými částmi dřevin vyrůstají adventivní výhony. Na podzim zelené listy na letorostech náhle zasychají a zůstávají viset na stromě.[1]
Možnost záměny
Projevem choroby je hnědnutí řapíků a následně listových čepelí koncem léta. Tento symptom je snadno zaměnitelný s poškozením padlím jasanovým (Erysiphe fraxini).[2]
Význam
Odumírání jednoletých a dvouletých větví, i částí koruny. Poškozování a úhyn rostlin ve školkách. Napadené rostliny přežívají a snaží se o regeneraci tvorbou vlků, které mohou být nahloučené a připomínají čarověníky.[2] Narůstají u paty stromů a na kmeni. Patogen je dnes široce rozšířen a k projevům choroby dochází v lesích, ve volné krajině, v městských výsadbách na samostatných stromech, ale také ve školkách v celé České republice.[1]
Biologie
Biologie houby je z velké části neznámá.[1]
Houba prorůstá svým myceliem do dřeva hostitele, kde dochází k odumírání kambia, nekrózám které postupují ve směru transpiračním i asimilačním. Konidie byly pozorovány jen výjimečně. K patogenicitě houby mohou přispívat i abiotické vlivy.[1]
Šíření
Doposud není zcela jasný způsob jejího šíření. Tak náhlé a rychlé šíření je u jiných patogenů atypické. Askospory jsou přenášeny větrem a jsou pravděpodobně důležitější pro šíření než konidie.<[1]
Ochrana rostlin
Prevence
Pěstování jasanů ve směsi dřevin a odstraňování napadených výhonů. Provádění zdravotních negativních výběrů v postižených porostech.[1]
Chemická ochrana
S ohledem na skutečnost, že současné poznání bionomie této houby zahrnuje celou řadu neprostudovaných úseků, nebyla dosud chemická ochrana uspokojivě vyřešena. [1]
Odkazy
Reference
- KOŠŤÁLOVÁ, Věra; SÁZELOVÁ, Veronika. Státní rostlinolékařská správa, 2010 [cit. 2013-05-02]. Dostupné online. (česky)
- ČERMÁK, Petr. Archivovaná kopie [online]. LDF MENDELU [cit. 2013-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-11. (česky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nekróza jasanu na Wikimedia Commons
- (anglicky)taxonomie EPPO
- (česky)popis
- (česky)popis[nedostupný zdroj]
- (anglicky)obrázek[nedostupný zdroj]
- (anglicky)popis