Nehet

Nehet je tvrdé zakončení prstů, které slouží jako ochrana a prostředník přenosu tlaku na prsty s okolím, jelikož umožňuje okolní kůži lépe přenášet informace o dotýkaných věcech. Nehty se vyskytují na všech prstech, a to jak na rukou tak i nohou. Rychlost růstu nehtů je na rukou zhruba 0,1 mm za den a na nohou 3 až 4x pomalejší.[1] S věkem se růst mírně zpomaluje.[2] Celý pak naroste za 6–12 měsíců (například po stržení).[3] Nehet obvykle dosahuje tloušťky 0,5 až 1 mm.

Nehet

Stavba nehtu
Anatomie konce prstu

Nehet je rohová nehtová ploténka, která je tvořena zrohovatělými buňkami (onychoblasty). Je průhledná, tenká a skládá se ze 3 až 4 různě zrohovatělých (a tvrdých) vrstev, které leží na nehtovém lůžku. Je 0,50 až 0,75 mm tlustá. Skládá se ze tří vrstev: dorzální nehet – tvrdý keratin, intermediální nehet – měkký keratin, ventrální nehet – hyponychiální keratin. Vyrůstá z kořene nehtu a posouvá se po nehtovém lůžku (velmi citlivé) až k volnému okraji nehtu. Vlastní nehet vyrůstá zpod zadního nehtového valu – matrix, která je přímým pokračováním nehtového lůžka. Lůžko nehtu, po které se posouvá nehtová ploténka, je měkká tkáň odpovídající zárodečné vrstvě pokožky.

V dolní části nehtové ploténky je poloměsíčitá skvrna bělavé barvy, nazývaná lunula – měsíček. Zde je nehet nejvíc připevněn a je u každého jednotlivce jinak velký. Nehtová ploténka tu obsahuje množství dutinek, které jsou světlejšího zabarvení. Nehet ohraničují postranní valy. Kožní nehtový val (paronychium) přirůstá k nehtu nadnehtovou kůžičku (v oblasti lunuly se nazývá eponychium, pod volným okrajem nehtu zpředu hyponychium). Spojení nehtu s lůžkem obstarává v kořenové matrix i na klenbě valu nedokonale zrohovatělá vrstva epidermální, která se nazývá "lůžkový nehet". Jeho rohové buňky mají dosti tuku, proto je měkký.

Role v lidské kultuře

Lidé si nehty většinou zastřihávají, aby se jim neulamovaly, či je okusují. V některých civilizacích (stará Čína) bylo módní lakování nehtů, které nosily dlouhé i několik centimetrů. Chránili je před zlomením tím, že na nich nosili stříbrná, umělecky zdobená pouzdra (především vysoce postavené ženy nehty nestříhaly vůbec na znamení toho, že nemusí pracovat); V současnosti je rozšířena móda lakovat si nehty, či si případně nalepovat umělé. Na umělé nehty je také ale potřeba dávat pozor, protože ne všechny jsou zdravotně nezávadné.

Onemocnění nehtů

Nehty bývají velice často postihovány nemocemi nejrůznějších charakterů. Mnohdy se jedná o poruchy růstu, které jsou většinou zapříčiněny genetickými dispozicemi. Poměrně běžné jsou plísně (onychomykóza). Nejznámějším, někdy však neprávem opomíjeným problémem je patrně zarostlý nehet (lat. unguis incarnatus, jinak onychokryptóza). Kolem tohoto onemocnění koluje velké množství chybných informací. Léčení (např. prostřednictvím špon na nehty) vyžaduje individuální přístup, jelikož každý nehet je jiný, a tak některé postupy nemusí vždy zaručeně fungovat.

Reference
  1. Archivovaná kopie. www.operativa.cz [online]. [cit. 2007-06-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-04.
  2. BEAN, W. B. Nail growth. Thirty-five years of observation. S. 73–76. Archives of Internal Medicine [online]. 1980-01-01. Roč. 140, čís. 1, s. 73–76. Dostupné online. DOI 10.1001/archinte.140.1.73. PMID 7352807. (anglicky)
  3. Článek Nehty ve WikiSkriptech

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.