Nefertkau III.

Nefertkau III. byla egyptská princezna. Žila během vlády 4. dynastie. Možná byla dcerou Meresanch II. a Horbaefa. Pokud ano, byla by vnučkou krále Chufua.[1] Francouzský egyptolog Michel Baud soudil, že by Nefertkau III. mohla být Chufuovou dcerou.[2] Byla vdaná za úředníka Iynefera II. Nefertkau a Iynefer měli dceru jménem také Nefertkau a dva nebo tři syny.[3] Egyptolog Strudwick se domníval, že by Iynefer mohl být Chufuovým synem. V závislosti na interpretaci rodinných vztahů mohl být Iynefer strýc nebo bratr Nefertkau. [2]

Nefertkau III.
Narození3. tisíciletí př. n. l.
Úmrtí3. tisíciletí př. n. l.
Místo pohřbeníG 7820 v Gíze
ChoťIynefer II.
RodičeHorbaef a Meresanch II.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Nefertkau III.
v hieroglyfickém zápisu


Hrobka

Nefertkau a Iynefer byli pohřbeni v hrobce G 7820, která je součástí dvojité mastaby. Hrobka se nachází ve Východním poli v Gíze.[4]

Kaple

Scény zobrazují Nefertkau III. a jejího manžela. V jedné scéně je mezi rodiči zobrazena malá holčička. U ní je napsáno „jejich dcera Nefertkau“. Ve stejné scéně je před otcem malý chlapec, ale není zaznamenáno žádné jméno. V jiné scéně jsou s Iyneferem zobrazeni dva malí chlapci a o něco větší muž. Větší postavou může být jejich nejstarší syn.[3]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nefertkau III na anglické Wikipedii.

  1. Dodson, Aidan and Hilton, Dyan. The Complete Royal Families of Ancient Egypt. Thames & Hudson. 2004. ISBN 0-500-05128-3
  2. Flentye, Laurel. “The development of the Eastern and GIS Cemeteries at Giza during the Fourth Dynasty. The relationship between architecture and tomb decoration.” In The Old Kingdom Art and Archaeology. Proceedings of the Conference held in Prague, May 31–June 4, 2004, pp. 133–143. Edited by Miroslav Bárta. Prague: Czech Institute of Egyptology, 2006. The Old Kingdom art and archaeology Archivováno 6. 9. 2013 na Wayback Machine
  3. George A. Reisner and William Stevenson Smith, A History of the Giza Necropolis II, Appendix B: Cemetery 7000 by George Reisner, Harvard University Press, 1955, pp. 107-109 Appendix B: Cemetery 7000 by George Reisner
  4. Porter, Bertha and Moss, Rosalind, Topographical Bibliography of Ancient Egyptian Hieroglyphic Texts, Statues, Reliefs and Paintings Volume III: Memphis, Part I Abu Rawash to Abusir. 2nd edition; revised and augmented by Jaromir Malek, 1974. Retrieved from gizapyramids.org.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.