Natascha Wodin

Natascha Wodin (rodné jméno Natalja Nikolajewna Wdowina; * 8. prosince 1945, Fürth) je německá spisovatelka a překladatelka z ruštiny rusko-ukrajinského původu.[1][2] Ačkoliv je její mateřštinou ruština, vyrůstala v Německu a vyjadřuje se ve své literární tvorbě výlučně německy.[3] Za autobiografické dílo, Sie kam aus Mariupol, obdržela v roce 2015 Cenu Alfreda Döblina a dva roky později Cenu Lipského knižního veletrhu za beletrii.[4]

Natascha Wodin
Rodné jménoNatalja Nikolajewna Wdowina
Narození8. prosince 1945 (76 let)
Fürth
Povoláníprozaička, překladatelka a spisovatelka
StátNěmecko Německo
Žánrpróza
Významná dílaSie kam aus Mariupol
Die gläserne Stadt
Einmal lebt ich
Die Ehe
OceněníCena města Norimberk (1984)
Cena Adelberta von Chamissa (1998)
Cena Wolframa von Eschenbacha (2005)
Brüder-Grimm-Preis der Stadt Hanau (2009)
Cena Alfreda Döblina (2015)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Wolfgang Hilbig (1994–2002)
Rodičeotec Nikolaj, matka Jevgenija Jakovlevna Ivaščenko
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Natascha Wodin při udílení Ceny Lipského knižního veletrhu za beletrii v roce 2017

Život a dílo

Je potomkem ukrajinsko-ruských rodičů, zavlečených v roce 1944 na nucené práce do Německa z bývalého Sovětského svazu.[5][6] Jako dítě vyrůstala v německých táborech pro vysídlené osoby (anglicky tzv. for displaced persons).[7] Její matka, Jevgenija Jakovlevna Ivaščenko (* 1920, Mariupol – † 1956), spáchala po opakovaných vyhrůžkách v Německu sebevraždu. Její otec Nikolaj, jenž byl o 20 let starší nežli jeho žena Jevgenija, ji přežil, avšak nikdy o tom, co se v rodině stalo, nehovořil.[8][9]

Její spolužáci na ní nazírali z důvodu jejího původu nevraživě (německy např. „als verhasstes Russenkind galt“); v jejích dílech je pak patrný pocit vnitřní vykořeněnosti (německy das Ausgestoßensein).[10]

V roce 1986 se seznámila s německým básníkem Wolfgangem Hilbigem, jehož pak byla od roku 1994 do roku 2002 manželkou.[11] Wolfgang Hilbig zemřel v roce 2007 ve věku 65 let na rakovinu.[12]

Přehled děl v německém originále (výběr)
  • Sie kam aus Mariupol. 1. vyd. Reinbek: Rowohlt Verlag, 2017. 368 S. (Pozn.: V této silně autobiograficky laděné knize se autorka vydává po původu svojí zemřelé matky.[13][14] Za toto dílo se také stala v roce 2017 laureátkou Ceny Lipského knižního veletrhu v kategorii beletrie.[15])

Citát o svém životě

„Desetiletí jsem o svém vlastním životě nic nevěděla. Věděla jsem jen, že patřím k jakémusi lidskému odpadu, k nějakému smetí, co tady zbylo od války.“[16]

Odkazy

Reference
  1. Natascha Wodin - Munzinger Biographie. www.munzinger.de [online]. [cit. 2017-10-26]. Dostupné online. (německy)
  2. SCHUHMANN, Efim. Natascha Wodin auf außergewöhnlicher Spurensuche | Bücher | DW | 21.03.2017. DW.COM [online]. 2017-03-21 [cit. 2017-10-26]. Dostupné online. (německy)
  3. THORE, Petra. Natascha Wodin - Kritisches Lexikon der deutschsprachigen Gegenwartsliteratur (KLG). www.munzinger.de [online]. 2014-02-15 [cit. 2017-10-26]. Dostupné online. (německy)
  4. BERKHOLZ, Stefan. Wodin, Natascha: Sie kam aus Mariupol | Buch der Woche | Literatur. swr.online. 2017-02-27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-05. (německy)
  5. Natascha Wodin - Autorenlexikon - Literaturport.de. www.literaturport.de [online]. [cit. 2017-10-26]. Dostupné online. (německy)
  6. Otte, Carsten. Auszeichnung für Roman "Sie kam aus Mariupol": Natascha Wodin gewinnt Leipziger Buchpreis In: swr.de, 23.03.2017. www.swr.de [online]. [cit. 2017-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-27.
  7. SCHULZ-OJALA, JAN. Die Schriftstellerin Natascha Wodin wird 70: Nachtseiten des Lebens. tagesspiegel.de [online]. 2015-12-08 [cit. 2017-10-26]. Dostupné online.
  8. HUFEN, Uli. Roman "Sie kam aus Mariupol" - Was kann ein Mensch ertragen?. Deutschlandfunk.de. 2017-02-26. Dostupné online [cit. 2017-10-26]. (německy)
  9. PFISTER, Eva. Natascha Wodin: Auf den Spuren der toten Mutter. www.woz.ch. 2017-03-16. Dostupné online [cit. 2017-10-26]. (německy)
  10. HENNEBERG, Nicole. Natascha Wodin und Wolfgang Hilbig: Das verriegelte Gesicht. tagesspiegel.de [online]. 2009-06-21 [cit. 2017-10-26]. Dostupné online.
  11. Doppelportrait – „Den, den ich finden wollte, habe ich nie gefunden”. Cicero Online. Datace neuvedena. Dostupné online [cit. 2017-10-26]. (německy)
  12. Todesfall: Büchner-Preisträger Wolfgang Hilbig gestorben. DIE WELT. 2007-06-02. Dostupné online [cit. 2017-10-26].
  13. BÖTTIGER, Helmut. Natascha Wodin: Dann spielt die Mutter Chopin. Die Zeit. 2017-03-23. Dostupné online [cit. 2017-10-26]. ISSN 0044-2070. (německy)
  14. Lesezeit | Natascha Wodin: Sie kam aus Mariupol | MDR.DE. mdr.de. 28.08.-22.09.2017. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-26. (německy)
  15. KEGEL, Sandra. Drei Frauen ausgezeichnet: Natascha Wodin erhält den Preis der Leipziger Buchmesse. FAZ.NET [online]. 2017-03-23 [cit. 2017-10-26]. Dostupné online.
  16. SEMOTAMOVÁ, Tereza. Natascha Wodin: Jazyk může být spásným lanem. semotamova.blog.respekt.cz [online]. 2017-10-26 [cit. 2017-10-26]. Autorka článku je česká germanistka a překladatelka z NJ. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.