Narval
Narval jednorohý (Monodon monoceros) je menší ozubený kytovec, jediný žijící zástupce rodu narval a jeden ze dvou žijících zástupců čeledi narvalovití (druhým je běluha severní). Žije v mořích okolo severního polárního kruhu. Lidově bývá často nazýván „mořský jednorožec“. Tento poetický název je ovšem stejně jako jeho druhové jméno zavádějící – jeho slavný roh je ve skutečnosti zub, protažený levý špičák horní čelisti.[2]
Narval jednorohý | |
---|---|
Narvalové v moři | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | kytovci (Cetacea) |
Čeleď | narvalovití (Monodontidae) |
Rod | narval (Monodon) Linné, 1758 |
Binomické jméno | |
Monodon monoceros Linné, 1758 | |
Rozšíření: Plnou barvou pravidelné, šrafovaně občasné. Vzhledem ke změně rozsahu zalednění se ovšem v poslední době dost mění.
| |
Sesterská skupina | |
Delphinapterinae (běluha severní + Denebola brachycephala) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alternativní jména
- Vědecká
- Ceratodon monoceros
- Tachinices megacephalus
- Česká
- narval jednozubý
- zoboun jednorožec
Výskyt
Jedná se o jednoho z kytovců, kteří žijí v severních polárních oblastech celoročně, ne jen v době léta. Vyskytují se převážně na rozhraní Severního ledového oceánu a Atlantiku a v ruských oblastech Arktidy. Jelikož je jejich výskyt limitován na oblast mimo souvislou ledovou pokrývku, mění se rozsah jeho výskytu v závislosti na ní.
V průběhu roku narvalové migrují: v létě se pohybují poblíž pobřeží, v zimě se stahují do hlubších hustě zaledněných oblastí, často se vydávají překvapivě daleko pod souvislou ledovou pokrývku, přičemž k dýchání využívají občasně se vyskytující díry.
Aktuální celková populace se odhaduje na cca 50 tisíc kusů.[3]
Vzhled
Tělo samce narvala jednorohého dosahuje délky až 6 m a může vážit až 1,6 tuny, výjimečně i 1,8 tuny, samice je menší a dorůstá maximálně 5 metrů a hmotnosti 1 tuna. Mláďata jsou téměř černá, dospělci šedobílí s tmavými skvrnami na hřbetě, které s postupujícím stářím blednou. Samci jsou mohutnější než samice.[4]
Kel
Narvala proslavil jeho „roh“, ve skutečnosti kel. Je to levý špičák horní čelisti,[2] který je horizontálně protažený do délky až přes 2,5 metru.[5] Spirálovitě stočené kly jsou vyvinuty zejména u samců a pouze u 15% samic se vyvíjejí kly menších rozměrů. Pravý špičák zpravidla zakrní a dále se nevyvíjí, pouze zhruba u 2 z 1000 samců se vyvíjejí oba horní špičáky obdobně. Prášku z rozdrceného klu byly dříve (a částečně ještě někdy jsou) připisovány magické a léčivé vlastnosti (zejména v oblasti mužské potence), proto byl narval masově loven, v současné době už zájem opadl, a ač lov ještě pokračuje, nemá už takovou intenzitu.
Odborníci nebyli schopní odpovědět na otázku, k čemu vlastně tento kel slouží, byť za účelem odhalení jeho důležité funkce vytvořili spousty teorií, někdy dost bizarních. Dlouho byl rozšířený názor, že kel se používá v milostných soubojích. To ovšem vždy popírali Inuité, kteří narvaly dobře znají, protože tato zvířata tradičně loví. Dnes vědci přijímají názor, že Inuité mají pravdu, a jsou si již jisti (díky zubařům), že roh je vysoce citlivým čidlem, který pomáhá narvalovi zjistit tlak, teplotu, hloubku a další věci důležité pro potopení [6] a orientaci pod vodou. Může tak najít místa s tajícím ledem, který může hlavou (ne klem) prorazit. Jako každý vodní savec potřebuje i narval otvory v ledu k pravidelným nádechům nad vodní hladinou.[3] Nové výzkumy poukazují na možnost, že je kel využíván také k omráčení menších ryb při lovu.[7]
Způsob života
Narvalové žijí v malých skupinách (stádech), v nichž je více samců a samic pohromadě. Po 14 až 15měsíční březosti se rodí obvykle 1 mládě, o které pečuje po dlouhou dobu matka. Mládě kojí až do věku 2 let. Živí se především rybami a dalšími drobnými mořskými živočichy.
Popularita
Narval se usídlil i v heraldice, je součástí velkých znaků Severozápadních teritorií (v podobě dvou narvalů stojících na ocase na štítě) i Nunavutu (kde je spolu se sobem nosičem štítu).
Odkazy
Reference
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
- NWEEIA, Martin T. Vestigial Tooth Anatomy and Tusk Nomenclature for Monodon Monoceros [online]. Dostupné online.
- Tajemství narvalího klu bylo odhaleno [online]. Dostupné online.
- It's Sensitive. Really. [online]. Dostupné online.
- https://www.stoplusjednicka.cz/nejpodivnejsi-ozubenci-sveta-5-bizarnich-zubatcu
- Sensory ability in the narwhal tooth organ system [online]. Dostupné online.
- Uncover Narwhal Secrets. wwf-ap.org [online]. [cit. 2017-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-15. (anglicky)
Související články
- Běluha severní – jediný další zástupce čeledi narvalovití
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu narval na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo narval ve Wikislovníku
- Taxon Monodon monoceros ve Wikidruzích
- Článek na Oslu