Naruhiko Higašikuni
Naruhiko Higašikuni (3. prosince 1887 – 20. ledna 1990) byl japonský politik a voják. Byl strýcem japonského císaře Hirohita, s titulem prince.
| Naruhiko Higašikuni | |
|---|---|
 | |
| Stranická příslušnost | |
| Narození | 3. prosince 1887 Kjóto |
| Úmrtí | 20. ledna 1990 (ve věku 102 let) Tokio |
| Místo pohřbení | hřbitov Tošimagaoka |
| Choť | Tošiko Higašikuni |
| Rodiče | Kuni Asahiko |
| Děti | Akicune Awata Moromasa Tošihiko Tarama Morihiro Higašikuni |
| Příbuzní | Prince Kuniyoshi Kuni, Morimasa Našimoto, Yasuhiko Asaka, Kaya Kuninori a Kuni Taka (sourozenci) |
| Alma mater | Akademie japonské císařské armády École spéciale militaire Vojenská válečná akademie |
| Profese | politik a voják |
| Ocenění | velkostuha Řádu květů paulovnie (1908) velkostuha Řádu chryzantémy (1917) Řád zlatého luňáka 1. třídy (1942) |
| Podpis |  |
| Commons | Prince Higashikuni Naruhiko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Roku 1945 byl prvním premiérem Japonska po druhé světové válce, byť pouhých 54 dní. Ve stejném roce byl krátce ministrem armády. Byl jediným členem císařské rodiny, který kdy stanul v čele vlády.
Přestože zastával vysoké vojenské pozice, byl před válkou i během ní v jisté opozici vůči militaristické klice. Na konci války částečně spolupracoval s Američany při vydávání Saipanu do jejich rukou. Tím si získal jejich důvěru. Američané měli navíc informace, že po válce se chystá svrhnout císaře Hirohita, dosadit na Chryzantémový trůn nezletilého Akihita a sám zemi vládnout jako regent.
Tento plán se však nerealizoval, možná i proto, že Hirohito poměrně nečekaně svěřil Higašikunimu post premiéra s úkolem demobilizovat japonskou armádu a projednat s Američany podobu okupačního režimu. To druhé však Higašikuni nedokázal, když se s Američany neshodl. Po rezignaci pokračoval v zákulisní politice namířené proti Hirohitovi. Ta nebyla nakonec úspěšná, a tak roku 1946 Higašikuni požádal císaře, aby mohl opustit císařskou rodinu a stát se prostým občanem. Dostal svolení, ovšem prosadit se v běžném životě pro něj bylo velmi obtížné. Zažil značné obchodní neúspěchy (mimo jiné i se secondhandovým obchodem). Pokusil se poté založit vlastní zen-buddhistickou sektu, kterou však zakázala americká okupační správa. Lepší časy pro něj přišly až na konci 50. let, kdy zažil úspěch jeho knižně vydaný deník z válečných časů (Ichi Kozoku no Senso Nikki). Po úspěchu deníku vydal roku 1968 ještě paměti. Zemřel až v roce 1990, dožil se 102 let.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Naruhiko Higašikuni na Wikimedia Commons - Heslo v Encyklopedii Britannica
- Profil na stránkách Spartacus Educational
