Narses

Narses (478 - 573 n. l.) byl významným vojevůdcem východořímského císaře Justiniána I.. Spolu s Belisariem patřil mezi jeho nejlepší vojevůdce, kteří se zasloužili o znovudobývání území zaniklé západořímské říše.

Narses
Narození	478 Konstantinopol
Úmrtí	574 (ve věku 95–96 let) nebo 568 (ve věku 89–90 let) Řím
Národnost	Arméni
Povolání	důstojník a voják
Funkce	stratég
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narses pocházel z arménské dynastie s královskými předky. Většinu svého života strávil jako eunuch v císařově paláci v Konstantinopoli. Roku 532 potlačil povstání Níká, které vypuklo v hlavním městě v hippodromu. V roce 552 nahradil Belisaria v Itálii jako hlavní vojevůdce armády bojující s Ostrogóty. Přes svůj vysoký věk ukázal Narses své kvality a v roce 552 porazil Ostrogóty v bitvě u Tadiny, v níž padl i ostrogótský král Totila a poté v bitvě u Vesuvu, čímž definitivně zanikla říše Ostrogótů v Itálii. Nakonec se mu také podařilo zničit franskou armádu, která chtěla vyhnat Byzantince z Itálie v bitvě u Casilina. Poté se stal Justiniánovým místodržícím v Itálii. Po smrti Justiniána (565) nastoupil v Konstantinopoli na jeho místo jeho synovec Justinus II. Ten zbavil Narsese jeho úřadu a požádal ho o návrat do Konstantinopole. Narses odmítl Itálii opustit. V této době vpadli do severní Itálie Langobardi. V roce 573 Narses v Itálii zemřel.