Náplavový kužel

Náplavový kužel (též dejekční, aluviální nebo náplavový kužel) je tvar georeliéfu, který vzniká v místech, kde vodní tok unášející mnoho sedimentů náhle ztrácí schopnost je dále unášet, tj. vtéká do rovinatého území.[1] Říční koryto se pak rychle zanáší, až se dostane nad úroveň okolního terénu a řeka přeloží své koryto do nižší polohy. Pokud se tento cyklus opakuje dostatečně dlouho, vznikne těleso sedimentů, jehož povrch odpovídá kuželové ploše.

Náplavový kužel ve francouzských Pyrenejích
Náplavový kužel v Britské Kolumbii

Náplavové kužely se typicky tvoří v ústí bystřin do větších toků, pod ústím horských řek do podhůří[2] nebo pod průlomovými údolími. Zvláštním případem náplavového kužele je říční delta.[zdroj?] Splynutím více náplavových kuželů vzniká piedmontní nížina.[1]

Reference
  1. BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Slovník některých termínů geomorfologie a geologie, s. 325.
  2. Náplavový kužel [online]. Katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci [cit. 2016-10-01]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.