Nanotyrannus

Nanotyrannus („Malý tyran“) byl potenciálně samostatný a vědecky platný rod středně velkého teropodního dinosaura z čeledi Tyrannosauridae, žijícího v období nejpozdnější křídy (asi před 68 až 66 miliony let) na území dnešního západu Severní Ameriky.[1]

Nanotyrannus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 68 až 66 miliony let
Kostra "Jane", ve skutečnosti zřejmě mládě druhu T. rex
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Podřádteropodi (Theropoda)
NadčeleďTyrannosauroidea
ČeleďTyrannosauridae
RodNanotyrannus
Binomické jméno
Nanotyrannus lancensis
Bakker, Currie & Williams, 1988
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Jednalo se asi o 6 metrů dlouhého[2] tyranosauridního teropoda, který žil na konci období pozdní křídy na území západu Severní Ameriky. Novější vědecké studie však platnost tohoto taxonu nepodporují a spíše dokazují, že ve skutečnosti jsou všichni domnělí jedinci nanotyrana pouze mladými (juvenilními) exempláři populárního obřího teropoda druhu Tyrannosaurus rex.[3][4]

Historie

Původní nález lebky z roku 1942 byl o čtyři roky později popsán jako Gorgosaurus lancensis (dnes je tento nález řazen do rodu Albertosaurus). V roce 1988 však tým paleontologů pod vedením Roberta Bakkera vyslovil názor, že se jedná o samostatný rod malého tyranosaurida a stanovil tedy nový taxon Nanotyrannus lancensis. Podle Bakkera asi 5,2 metru dlouhý příbuzný tyranosaura o hmotnosti kolem 450 kilogramů vykazoval plně srostlé lebeční kosti a mělo tedy jít o dospělého jedince. Při této velikosti byl ovšem výrazně menší než ostatní pozdně křídoví tyranosauridi a musel by tedy představovat zástupce nového rodu. Zhruba od roku 2000 však v paleontologické komunitě převažuje názor, že se ve skutečnosti jedná o mladého jedince druhu T. rex.[5][6]

V roce 2016 byl oznámen objev série fosilních otisků stop středně velkého tyranosaurida ve Wyomingu. Vzhledem ke stáří stop (souvrství Lance, 66 milionů let) a k velikosti stop (délka do 47 cm) se mohlo jednat o otisky stop mláděte až subadultního jedince tyranosaura nebo právě o dospělého jedince nanotyrana.[7]

Objev Jane

V roce 2001 byl objeven velmi dobře zachovaný jedinec nedospělého tyranosaura, který dostal přezdívku "Jane". Šlo nejspíš o mládě tyranosaura s délkou asi 6,5 metru a hmotností kolem 680 až 930 kg.[8][9] Podobnost s původním materiálem nanotyrana je poměrně značná. I díky tomuto objevu dnes spíše převládá názor, že Nanotyrannus je pouze juvenilní (nedospělý) exemplář rodu Tyrannosaurus. Dle Bakkera lovili tito teropodi ve smečkách, což je však obtížné prokázat. Existenci nanotyrana by mohl prokázat skvěle dochovaný exemplář, objevený roku 2006 v Montaně, který je součástí exponátu tzv. "dinosauřích duelantů" a má být prodán v aukci.[10]

Lebka holotypu Nanotyrannus lancensis

V populární kultuře

Nanotyrannus se objevuje také ve druhé epizodě trikového dokumentu o pravěkých dravcích Jurassic Fight Club z roku 2008 nebo v knize Vladimíra Sochy s názvem Poslední dny dinosaurů (2016; zde je ale zachováno pravděpodobné zařazení nanotyrana do druhu T. rex).

Odkazy

Reference
  1. Socha, V. (2019). Legenda jménem Tyrannosaurus rex. Pavel Mervart, ISBN 978-80-7465-369-8. (str. 137-140)
  2. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek z r. 2011), str. 11. New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7. (anglicky)
  3. Holly N. Woodward, Katie Tremaine, Scott A. Williams, Lindsay E. Zanno, John R. Horner and Nathan Myhrvold (2020). Growing up Tyrannosaurus rex: Osteohistology refutes the pygmy “Nanotyrannus” and supports ontogenetic niche partitioning in juvenile Tyrannosaurus. Science Advances, 6(1): eaax6250. doi: 10.1126/sciadv.aax6250
  4. SOCHA, Vladimír. Nanotyranův pohřeb. OSEL.cz [online]. 6. ledna 2020. Dostupné online. (česky)
  5. http://theropoddatabase.blogspot.cz/2013/09/validity-of-nanotyrannus.html
  6. Carr, T. D. (1999). "Craniofacial ontogeny in Tyrannosauridae (Dinosauria, Coelurosauria)". Journal of Vertebrate Paleontology. 19: 497–520. doi:10.1080/02724634.1999.10011161
  7. SOCHA, Vladimír. Zkuste utéct tyranosaurovi. OSEL.cz [online]. 19. září 2019. Dostupné online. (česky)
  8. SOCHA, Vladimír. Půvabná Janička. OSEL.cz [online]. 31. října 2017. Dostupné online. (česky)
  9. Hutchinson, J. R.; Bates, K. T.; Molnar, J.; Allen, V.; Makovicky, P. J. (2011). A Computational Analysis of Limb and Body Dimensions in Tyrannosaurus rex with Implications for Locomotion, Ontogeny, and Growth. PLoS ONE. 6 (10): e26037. doi: 10.1371/journal.pone.0026037
  10. SOCHA, Vladimír. Úžasní dinosauří duelanti z Montany. OSEL.cz [online]. 6. prosince 2016. Dostupné online. (česky)

Literatura
  • Gilmore, C. W. (1946). "A new carnivorous dinosaur from the Lance Formation of Montana." Smithsonian Miscellaneous Collections, 106: 1–19.
  • Bakker, Williams, and Currie (1988). "Nanotyrannus, a new genus of pygmy tyrannosaur, from the latest Cretaceous of Montana." Hunteria, 1: 1–30.
  • Currie, Henderson, Horner and Williams (2005). "On tyrannosaur teeth, tooth positions and the taxonomic status of Nanotyrannus lancensis." In "The origin, systematics, and paleobiology of Tyrannosauridae”, a symposium hosted jointly by Burpee Museum of Natural History and Northern Illinois University.
  • Henderson, D. (2005). "Nano No More: The death of the pygmy tyrant." In "The origin, systematics, and paleobiology of Tyrannosauridae”, a symposium hosted jointly by Burpee Museum of Natural History and Northern Illinois University.
  • Larson, P. (2005). "A case for Nanotyrannus." In "The origin, systematics, and paleobiology of Tyrannosauridae”, a symposium hosted jointly by Burpee Museum of Natural History and Northern Illinois University.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.