Nalžovy (zámek)

Původní tvrz v Nalžovech vznikla pravděpodobně již v polovině 15. století.[2] Na počátku třicetileté války, roku 1618 nebo 1619 byly Nalžovy i s tvrzí vydrancovány protihabsburskými uherskými vojsky. Tvrz byla přitom zřejmě značně poškozena. Tehdejší majitel panství Bedřich Švihovský z Rýzmberka následně nechal jižně od stávající tvrze vystavět nový renesanční čtyřkřídlý zámek s uzavřeným dvorem, hlavní věží nad východním průčelí, věžemi („rundely“) ve třech rozích a kaplí. Zámek je poprvé připomínán k roku 1630[p 1]. Původní tvrz byla adaptována na obydlí panských úředníků, kolem vznikl hospodářský dvůr a pivovar. Roku 1718 koupila nalžovské panství hrabata z Pöttingu. Nové majitelé nechali v první polovině 18. století zámek upravit v barokním stylu, stavební dispozice se však příliš nezměnila. Úpravy byly dokončeny pravděpodobně v červenci 1744, kdy došlo ke znovuvysvěcení zámecké kaple svatého Václava. Tvrz („starý zámek“) pravděpodobně v této době zanikl a byl nahrazen budovou sýpky. Barokní úpravy se dotkly i okolního parku a zahrad.[4]

Roku 1769 koupila panství Nalžovy hrabata Taaffe, původem irský rod, působící v císařských službách.[5] Za Ludvíka Taaffeho (1791–1855) proběhla poslední přestavba zámku v empírovém a novorenesančním stylu, zahájená roku 1840. Jejím tvůrcem byl ditrichštejnský dvorní architekt Heinrich Koch. V rámci přestavby byla doplněna čtvrtá věž na jihovýchodní nároží zámku a upravena střecha velké věže nad východním průčelí. Další práce se týkaly úprav interiérů a sjednocení fasád. Tím byly prakticky setřeny rysy předchozí barokní přestavby. Mimo samotný zámek došlo k přístavbě budovy koníren, uzavírající dolní stranu hospodářského dvora, budova stodoly navazující na objekt sýpky, nová kočárovna, a dále soubor pivovarských sklepů pod novými konírnami, využívající starších renesančních sklepů. V rámci přestavby zámku byla původní barokní zahrada upravena na krajinářský park, s osázením exotickými druhy dřevin.[6] Současně s přestavbou zámku nechal Ludvík Taaffe na vrchu Prašivec, severovýchodně od městečka, vybudovat umělou zříceninu podle vzoru irského rodového sídla Ballymotte.[5]

Roku 1873 zdědil majetek Eduard hrabě Taaffe, politik a budoucí ministerský předseda Předlitavska. Po svém odchodu z politiky přesídlil na zámek a zde také koncem listopadu 1895 zemřel.[5]

Velkostatek Nalžovy u obce Stříbrné Hory byl šlechtitelským střediskem a disponoval kolem 2 000 ha orné půdy. Ve šlechtitelském středisku se nalézaly školky, na nichž se provádělo šlechtění, zkušební pole a laboratoře, z technického zařízení pak moderní zařízení na čištění obilí podle váhy. Nalžovské podniky se zabývaly zušlechťováním horských plodin, žita, ovsa, brambor a hrachu a platily za nejvýše a nejnepříznivěji položenou šlechtitelskou stanicí v Československu.[7]

Během pozemkové reformy po vzniku Československé republiky[p 2] byl ze záboru velkostatku Nalžovy vydělen zbytkový statek Přebořice o 28 ha za přídělovou cenu 92 000.- Kč a zbytkový statek Tedražice o rozloze 67 ha za přídělovou cenu 240 000.- Kč.[8] Následkem pozemkové reformy začal velkostatek hospodářsky upadat.

V roce 1929 postihl zámek požár. Roku 1934, během držení Edwarda Taaffeho, byla na zadlužený statek uvalena nucená správa. Po neúspěšných pokusech o obnovu hospodářství Edward velkostatek Nalžovy, spolu s dvory Sedlečko a Krutěnice roku 1937 prodal bratrům Františkovi a Karlovi Müllerovým.[5] Ti majetek drželi do roku 1945, kdy jim byl zabaven státem. Později v zámku byla umístěna základní škola. V roce 1975 podstoupil zámek opravy.[2] Roku 1993 byl nalžovský zámek navrácen dědicům Karla Müllera. Od nich pak roku 2008 koupila zámek s hospodářskými budovami, parkem a zemědělskými pozemky společnost Lamela Electric. Záměrem společnosti bylo vybudovat v zámeckém areálu lázeňsko–rehabilitační centrum.[5] Firma se v roce 2020 dostala do insolvence a zámek je nabízen k prodeji.

Zámek je čtyřkřídlá dvoupatrová stavba na půdorysu nepravidelného čtyřúhelníka, s hlavním průčelím obráceným k východu. Na vnějších nárožích se nacházejí polygonální věžice. V ose hlavního průčelí vyrůstá větší věž hranolového půdorysu. Z jižního křídla předstupuje polygonálně zakončená kaple svatého Václava. Místnosti v přízemí jsou opatřeny valenými klenbami, místnosti vyšších pater mají stropy ploché. Severně od zámku stojí budovy sýpky, konírny a kočárovny. Severozápadně od zámku se nachází podlouhlá budova bývalého pivovaru. Jižně od zámku se rozprostírá přírodně krajinářský park.[9]